Stovky lidí si připomněly 73. výročí vyhlazení Ležáků

Podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) přítomného na pietním aktu je tragédie osady Ležáky dodnes symbolem čistého bezuzdného ničím neomezovaného zla nacismu a nesmí být zapomenuta. „Šlo o strašlivý akt zlovolné msty a nepřípustného principu kolektivní viny,“ řekl Hamáček v projevu.

Vyhlazení osady označil za fatální selhání civilizace, humanity a svědomí. Tehdejší teror přirovnal k dnešnímu řádění fanatických teroristů. „Stejně jako džihádistický fanatismus byl i nacismus pseudonáboženskou násilnou světovládnou ideologií, která chtěla dominovat nejen společnosti, ale i lidským srdcím,“ řekl.

Do Ležáků dnes přišly také obě sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v Ležákách přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku.

Po položení věnců a projevech na závěr pietního aktu do areálu Ležáků seskočili parašutisté. Připomněli tím parašutisty, kteří se za války v Ležákách ukrývali.

Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Nacisté ještě 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel Ležáků. Dalších sedm osob z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.

Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou. Správcem pietního území je Památník Lidice.