Stop penězům Palestině, navrhuje Lipavský

Je správné, aby Unie dál finančně podporovala Palestinu? Lze zabránit tomu, aby peníze nespolkl Hamás?

EU se shodla na nutnosti revize finanční pomoci Palestincům, tak aby nemohlo dojít k žádnému přímému či nepřímému zneužití ze strany teroristů. Česko trvá na pozastavení unijní rozvojové pomoci pro palestinská území, dokud nedojde k jasné identifikaci toků unijních peněz. Tuto pozici jsme zopakovali i na jednání Rady EU. Humanitární pomoc Unie pro civilní obyvatelstvo vnímáme jako nezbytnou, nicméně opět platí, že požadujeme od Evropské komise určení jejích koncových příjemců.

Konflikt vypukl v noci na sobotu 7. října, první repatriační let váš resort vypravil v noci na středu 11. října. Nemělo se jednat rychleji?

Tahle věc má vnitřní dynamiku, která z veřejného pohledu není viditelná. Od začátku konfliktu jsme sbírali informace.

Lidé se nám začali hlásit do systému DROZD a postupně jsme s nimi začali komunikovat. Kolik máme Čechů a kolik jich bude potřeba repatriovat, se ukázalo postupně. Obratem jsme repatriace zahájili.

Země, které s tím začaly o den nebo dva dny dříve, tam měly tisíce občanů nebo organizované skupiny či zájezdy. Pro ně bylo jednodušší opatřit si potřebné informace. Český stát v tomto případě musel sehrát roli, jakou normálně hrají aerolinky, když si lidé koupí letenky a zabukují let.

V tomto případě to řešilo ministerstvo zahraničních věcí, zastupitelský úřad v Tel Avivu. Celou věc jsme komunikovali s ministerstvem obrany a Armádou ČR. Myslím, že to bylo úspěšné. Kdo se potřeboval vrátit, tomu se to povedlo.

Dohromady se vrátilo více než 200 českých občanů. Při registracích si však stěžovali na chyby v systému DROZD. Bude na to ministerstvo reagovat a problémy vychytá?

Průběžně fungování konzulárního systému DROZD vyhodnocujeme. Objevili jsme tam jednu technickou chybu, kterou jsme snad jednou provždy vyřešili. Týkala se vyplňování telefonního čísla, kdy část lidí vyplňovala předvolbu, i když už byla automaticky nastavena.

Zároveň jsme zjistili, že když se přihlašovali noví lidé, tak jim nechodily uvítací informace. Věřím, že v budoucnosti bude ministerstvo lépe připraveno. Zároveň běží spolupráce s Digitální a informační agenturou. Připravujeme mobilní aplikaci do telefonu, aby se lidé nemuseli hlásit přes webový formulář, což zjednoduší obsluhu a tím i zrychlí registrace.

Kdy to bude hotové?

Směřujeme k létu příštího roku. Ale termín není definitivní, je to technická věc.

Co víte o mladíkovi s českým občanstvím, který zemřel v Izraeli při vypuknutí teroristického útoku Hamásu? Proč se o jeho smrti Češi dověděli s takovým zpožděním?

Je to čerstvá, smutná zpráva, kterou jsme zveřejnili hned formou tiskového prohlášení. Rád bych vyjádřil kondolence jeho rodině. Podle informací, které máme, to byla jedna z obětí teroristického útoku Hamásu, který se odehrál v sobotu 7. října. Kvůli identifikaci obětí jsme se informaci spolehlivě dověděli až ve středu.

Může se stát, že se při identifikaci dalších obětí objeví další jméno českého občana?

Vyloučit to nelze, ale nemá smysl o tom spekulovat.

Kolik Čechů nyní zůstává v Izraeli?

Jsou to řekněme vyšší desítky lidí. Jsou zaevidováni v systému DROZD. Nevíme o nikom, kdo by se chtěl, ale nemohl dostat domů. Bylo obnoveno letecké spojení mezi Prahou a Tel Avivem, takže v tuto chvíli se lidé případně domů dostanou.

Zůstala tam celá řada Čechoizraelců, kteří v Izraeli dlouhodobě pobývají, jsou tam doma. Tam ta čísla jsou řádově vyšší, ale neevidujeme, že by se na nás obraceli.

Navzdory přání premiéra Petra Fialy (ODS) si trváte na tom, že přesun české ambasády do Jeruzaléma není dobrý nápad. Proč?

Tahle otázka je v českém veřejném prostoru pravidelně diskutována. Mám k tomu konzistentní zdrženlivý postoj. Sice jsem otevřený debatám, ale jsme domluveni, že tyhle debaty povedeme spíše za uzavřenými dveřmi, než abychom o tom hovořili ve veřejném prostoru.

Jak vnímáte průběh konfliktu v Izraeli? Počty civilních obětí už zřejmě převažují na straně Palestinců…

Od prvních dnů velmi jasně artikulujeme náš postoj. Jednoznačně odsuzujeme brutální, barbarský, nelidský a teroristický útok Hamásu. Obrázky, které se postupně dostávají ven, potvrzují, jak strašlivé to bylo.

Izrael má právo na sebeobranu. Hamás je teroristické hnutí. Myslím, že se svým chováním přiblížil k hnutí Islámský stát, Daesh. Zároveň ale nikdo nezpochybňuje mezinárodní a humanitární právo. Od nás to také zaznívá.

Izrael a Hamás se vzájemně obviňují ze zásahu nemocnice v Gaze, podle vedení Gazy tam zemřelo skoro 500 lidí…

V těchto hodinách se ukazuje, že se skutečně jednalo o část rakety, která vylétla z Gazy. Zřejmě došlo k nějaké chybě, která způsobila, že raketa nedopadla na cíl v Izraeli, ale na parkoviště u nemocnice, kde se nacházelo velké množství lidí. Je to strašlivá tragédie. Ale odpovědnost opět leží na bedrech teroristické organizace Hamás, která ovládá Palestinu.

Myslím, že jasně zaznívá, že Palestinci nejsou Hamás. Je potřeba to odlišit.

Součástí všech debat je, aby byly uznávány aspirace palestinského lidu. Jsem zastáncem dvoustátního řešení. Ale v momentě, kdy padají bomby a odehrávají se teroristické útoky, nemá smysl klást otázky, které se nepodařilo vyřešit za poslední desítky let.

Snaží se podle vás Izraelci při odvetné akci dostatečně ochránit civilní Palestince?

Nejsem povolaný tohle hodnotit. Celá situace je pod velkým drobnohledem mezinárodního společenství. Falešná zpráva o tom, že izraelský úder na nemocnici zavinil 500 obětí, vyvolala bouři na celém Blízkém východě.

Samotný útok Hamásu v Izraeli měl geopolitické důsledky, protože přerušil vyjednávání Saúdské Arábie s Izraelem o normalizaci vztahů. Tedy zabránil něčemu, co by přineslo větší míru stability do regionu.

Můžeme sledovat vyjádření íránských představitelů, kteří podporují Hamás. A čekáme, jak se zapojí hnutí Hizballáh, které má základny na jihu Libanonu. Neslyšeli jsme ani jasné odsouzení Hamásu ze strany Ruska nebo Číny. To znamená, že ta hra je poměrně velká.

Takže sdílíte obavy, že se z konfliktu v Izraeli může rozhořet velký mezinárodní konflikt?

Situace není jednoduchá. Česká vláda i ministerstvo zahraničních věcí jsou v tomto obezřetné. Artikulujeme ale jasné právo Izraele se bránit. To je konzistentní postoj Česka.

Jak podle vás útok Hizballáhu změní vývoj? Jak by měl reagovat Západ?

Nechci spekulovat nad možnými scénáři vývoje. Česká diplomacie společně s partnery v Evropské unii pracuje na tom, aby k eskalaci konfliktu nedošlo. Ostatně i Spojené státy se mimo jiné nově posílenou námořní přítomností v oblasti důrazně snaží odradit Hizballáh od cesty k takové eskalaci.

Souvisí podle vás s konfliktem i cesta ruského prezidenta Vladimira Putina do Číny?

To nevím. Přímá souvislost tam asi nebude, ale poslední dobou můžeme pozorovat sbližování Číny a Ruska. Čínský prezident Si Ťin-pching nedávno také navštívil Putina. Důsledně vysíláme signály Číně, aby do Ruska neproudily dodávky zbraní a abychom hledali mírové řešení.

V Polsku vyhrála stávající vládní strana Jaroslawa Kaczyńského Právo a Spravedlnost (PiS), vládnout bude díky koaliční většině dosavadní opozice. Jak to vnímáte?

Zásadně ze své pozice volby nekomentuji, byť to neznamená, že na to nemám názor. Nezbývá než říci, že to respektuji. Prezident Andrzej Duda je také z PiS, tak uvidíme, jak bude Polsko schopno sestavit novou vládu. Nebude to jednoduché. Pro mě je klíčové, že z hlediska geopolitické orien­tace Polska se nic nezmění. V zahraniční politice neočekávám zásadní posun.

Čekáte ho na Slovensku, kde byla změna ve vztahu například k Ukrajině jedním ze slibů kampaně vítězného Směru Roberta Fica?

Tam jsme svědky celé řady výroků. Musíme si počkat, až nastoupí celá slovenská vláda. Uvidíme, kdo bude ministrem zahraničních věcí. Tradicí mezi Českem a Slovenskem je, že první návštěva směřuje do Prahy. Pozvánka určitě z Prahy přijde.

Bude nadále fungovat i V4? A má podle vás ještě smysl?

V4 je tu 30 let, zakládal ji Lech Walesa, Václav Havel a József Antall. Byly doby, kdy byla V4 zakázaným slovem, například za prezidenta Václava Klause. A byly tady také doby, kdy se naopak zdálo, že je V4 hlavním nástrojem české zahraniční politiky. Ve skutečnosti to byl však jen příznak toho, že se Andrej Babiš nechával příliš vodit od Viktora Orbána.

Je potřeba to vidět realisticky. V4 je diskusní platforma. Je užitečné se potkávat, ale dnešní geopolitická realita nám nedovoluje nacházet zásadnější průniky v tom, co bychom chtěli v Evropě prosazovat. Typicky náš postoj k Ukrajině se s Maďarskem sladí až na úrovni EU nebo NATO.

Orbán se setkal v Pekingu s Putinem. Co je to za signál?

Určitě to není něco, co by se mělo na půdě V4 diskutovat. Není to první evropský státník, který po vypuknutí agrese komunikuje s Putinem. Připomeňme si dlouhé Macro­novy telefonáty nebo rakouského kancléře Neham­mera, který cestoval do Moskvy, aby se s Putinem setkal. Je volbou každého z nás, s kým chce být vidět.

Chcete vrátit velvyslance do Moskvy, což narazilo na nesouhlas prezidenta Petra Pavla.

Víte, já si myslím, že svět se dnes nachází na prahu globální konfrontace, a my musíme mít dobrou bezpečnost a dobrou diplomacii. Myslím, že za dva roky naší vlády jsme ukázali, že Česko je respektovaný hlas na mezinárodním poli.

Součástí této hry je mít nejpovolanější osobu s příslušným zmocněním v hlavním městě země, která je členským státem Rady bezpečnosti OSN a která v tuto chvíli provádí barbarské šílenosti na Ukrajině.

Věřím, že Ukrajina zvítězí a uhájí svou územní celistvost a suverenitu. Ale určitě budou probíhat mírová jednání a v takové chvíli bychom měli být schopni hájit české zájmy figurou v roli velvyslance.

Nemyslíte, že už celý proces by Putin zneužil?

Nechci tuhle mediální debatu vířit. Budeme se o tom bavit s prezidentem i premiérem. Zneužít v propagandě se dá cokoliv.

Neměli bychom stát spíš o to, aby u nás měla svého velvyslance Ukrajina?

Pravidelně to u ukrajinské strany naťukáváme. Je to ale její suverénní rozhodnutí.

V letošním roce končí desítky českých velvyslanců…

S prezidentem Milošem Zemanem jsem podepsal 42 výměn velvyslanců. Teď v létě většina z nich proběhla.

Není v tom i politický záměr, že se chcete zbavit některých velvyslanců ze Zemanovy éry?

Tak bych to nerámoval. Myslím, že naše vláda dokázala splnit větu z programového prohlášení vlády, že budeme profesionalizovat diplomacii. Drtivá většina nově jmenovaných hlav jsou dlouholetí diplomaté a je tam minimum nominací, které mají politické zabarvení.

Čas od času dává smysl, aby v diplomacii působili lidé, kteří nejsou kariérní diplomaté, když mají zvláštní vztah k zemi, do které vyjíždějí. Například nový polský velvyslanec Břetislav Dančák, který je předsedou Česko-polského fóra ministerstva zahraničí.