Hlavní obsah

Sto miliard bude málo, armádu čeká boj o peníze na raketový deštník

5:59
5:59

Poslechněte si tento článek

Česko i další evropské země by se jen těžko bránily ruským raketovým útokům, kterým musí denně čelit Ukrajina. Vedení NATO to dobře ví a přichystalo nové obranné plány, v nichž počítá s masivním posílením protivzdušné obrany Evropy. Část úkolů dopadne i na českou armádu, která se už netají tím, že na to bude potřebovat další desítky miliard korun navíc.

Foto: Sebastian Apel, ČTK/AP

Odpálení antirakety ze systému Patriot

Článek

„Když náčelník generálního štábu (Karel) Řehka mluví o posílení protivzdušné obrany a logistiky, tak je potřeba říci, že sto miliard korun na to bude málo,“ řekl Právu generál v záloze František Mičánek. Evropským státům chybí hlavně ochrana proti balistickým střelám. V úvahu proto připadá nákup amerických systémů Aegis, Patriot nebo izraelských antiraket Arrow 3. V případě těchto systémů jen jedna raketa stojí čtyři miliony dolarů, což je sto milionů korun.

Řehka před měsícem na setkání armádních velitelů řekl, že NATO připravilo konkrétní obranné plány. „Pokud tyto plány budou politicky schváleny, tak bude zřejmé, že na to dvě procenta nemohou stačit,“ uvedl Řehka.

Jeho slova potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že se očekává, že budoucí americký prezident Donald Trump bude chtít, aby se evropské státy NATO více zapojily do kolektivní obrany, a bude požadovat, aby výrazně navýšily obranné rozpočty.

V NATO se o nutnosti zvýšit výdaje na obranu na tři procenta už v tajnosti jedná. Černochová o více peněz chce usilovat. „My jsme na to připraveni, nevím, do jaké míry je na to připravena česká společnost,“ podotkla ministryně.

Na obranu proti Rusku potřebujeme více peněz, burcuje šéf armády

Domácí

Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se rozhodne na červnovém summitu v nizozemském Haagu. „Osobně považuji vzhledem k mezinárodní situaci navýšení rozpočtu za žádoucí a možná nevyhnutelné,“ řekl Novinkám Pojar.

Podobně ale opatrněji to říká i premiér Petr Fiala (ODS), který Novinkám sdělil, že bezpečnost jeho vláda bere vážně a armádní rozpočet navýšila na dvě procenta HDP. „Česko tak konečně není v NATO černým pasažérem. Jsme připraveni s partnery v NATO jednat o dalším možném zlepšení spolupráce, včetně navyšovaní výdajů,“ poznamenal Fiala.

Podle Mičánka je česká ekonomika schopna tři procenta HDP utáhnout, ale bude muset zvýšit dluh nebo daně. Problémem nebudou jen peníze, ale i to, jak je smysluplně utratit. „Když všechny státy zvednou své rozpočty, tak nebudou výrobní kapacity, protože už dnes nejsou kapacity, které by stíhaly plnit požadavky vzniklé kvůli válce na Ukrajině,“ řekl Mičánek.

Také počítá, že nový americký prezident bude spojence tlačit, aby utráceli víc. „Donald Trump jako obchodník to vidí dobře: Vy navýšíte rozpočty a my vám to prodáme. Ale Evropa potřebuje navýšit své výrobní kapacity, aby byla skutečně samostatná a nebyla závislá na USA,“ poznamenal Mičánek.

Rychle a o dost. Země NATO tajně jednají o zvýšení výdajů členských států na obranu

Evropa

Podle bývalého velvyslance Jakuba Landovského ruská agrese Alianci probudila a západní politici si dobře uvědomují, že bez posílení obrany se zvyšuje riziko války. Doufá proto, že čeští politici budou na naléhání armády slyšet. „Armáda ví a říká to vládě i veřejnosti, že nemáme protivzdušnou obranu proti balistickým raketám nebo dostatek logistiky pro přesun spojenců přes naše území. Pokud politici nedají dost peněz na obranu, je zde riziko, že naši lidé a vojáci budou umírat zbytečně,“ řekl Novinkám Landovský.

Důležité by bylo ukončit žabomyší války mezi ministerstvem a generálním štábem.
generál v záloze František Mičánek

Rozpočet armády se v posledních letech navyšuje. Letos byl 151 miliard, příští rok by to mělo 154,4 miliardy korun. S dalšími šesti miliardami, které jdou na obranu státu, z rozpočtu jiných ministerstev, je to 160 miliard a zároveň dvě procenta HDP. V případě navýšení o jedno procento by armáda dostávala o 80 miliard korun navíc.

Politici z branného výboru potřebu zesílit bezpečnost chápou a mluví o tom, že reálné je armádě přidat půl procenta HDP, ale je potřeba, aby armáda i ministerstvo nejdříve ukázaly, že dokážou peníze efektivně investovat. „Navýšení obranného rozpočtu o půl procenta HDP je v tuto chvíli vyvážená myšlenka. Umožní pokračovat v modernizaci a plnění aliančních závazků, aniž by došlo k zásadnímu ohrožení jiných priorit,“ řekl Novinkám místopředseda branného výboru Josef Flek ze STAN.

Bývalý ministr obrany a předseda branného výboru Lubomír Metnar (ANO) je pro posílení rozpočtu, ale nejdříve chce vidět, jak obrana využije současný rozpočet. „Pokud bude obrana rozpočet čerpat efektivně a bude mít naplánované schopnosti na dobudování vícevrstvé protivzdušné obrany, tak se pojďme bavit, kolik na obranu chybí,“ řekl Novinkám Metnar.

Proti je jen člen výboru za SPD Radovan Vích, podle kterého ministerstvo i armáda ukazují, že nejsou schopny účelně hospodařit i s menším rozpočtem. „S ohledem na státní dluh, jeho roční obsluhu a stav veřejných financí navýšení rozpočtu na tři procenta považuji za vysoce nepravděpodobné. Vláda vzešlá z příštích voleb bude mít zřejmě jiné priority,“ řekl Právu Vích.

Generál Mičánek také nevěří, že současné vedení resortu obrany dokáže dobře hospodařit, a hlavní důvod vidí v tom, že Černochová a Řehka delší dobu nedokážou najít společnou řeč.

„Důležité by bylo ukončit žabomyší války mezi ministerstvem a generálním štábem. Nejenže je to špatný signál veřejnosti, ale ukazuje to, že tam nefunguje dobře obrané plánování,“ řekl Mičánek.

Na německé tanky nejsou peníze, překvapil Řehka Černochovou

Domácí

Výběr článků

Načítám