Článek
Zeman prý věcně nic proti vyšetřování Babiše a Faltýnka nemá. Vadí mu ale načasování žádosti, policie podle něj podezření vyšetřuje pozdě, mělo se tak stát před rokem či třemi. „To, že ji (policie) datuje dva měsíce před volbami, ve mně budí podezření, že se jedná o zneužití policie pro politické účely,“ řekl s tím, že za dva měsíce policie beztak nic nevyšetří.
Zeman zároveň záležitost označil za policejní provokaci a srovnal ji s takzvanou Kubiceho zprávou, kauzou Budišov či obviněním spojeným s kauzou někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nečasové (dříve Nagyové). „Chci věřit, že ta policejní provokace (obvinění v kauze Čapí hnízdo, pozn. red.) není jen posledním pokusem zvrátit volební preference,” poznamenal dále směrem k ČSSD.
Zeman loni osobně Čapí hnízdo navštívil, a to v době, kdy už kauza kolem dotace rezonovala. Na farmě ho tehdy přivítal sám Babiš, společně poobědvali a prohlédli si zdejší zoo, s dětmi také křtili klokany. Už tehdy se v kauze prošetřování dotace na farmu Babiše zastal. [celá zpráva] Nyní uvedl, že si před touto návštěvou zjistil „několik fakt”. „Abych nespadl do nějaké pasti,” dodal.
Zeman brání Babiše
Babiše bránil i v rozhovoru s Jaromírem Soukupem. „Znovu opakuji, podle presumpce neviny je třeba na každého obviněného nahlížet, jako by nebyl vinen, dokud nezazní pravomocný rozsudek,” řekl a připomněl případ Věry Jourové, která prý chtěla ve vězení spáchat sebevraždu. „Naštěstí tomu tak nebylo a dnes z ní máme schopnou eurokomisařku,” uvedl na adresu političky hnutí ANO.
Jourová byla v roce 2006 zadržená policií pro podezření z převzetí úplatku. Ve vazbě strávila 33 dní, později byl její případ odložen pro nedostatek důkazů.
Zeman s odkazem na vůdčí postavení hnutí ANO v předvolebních průzkumech znovu zopakoval svá dřívější slova, že „premiérem jmenuje vítěze voleb”. „Obvinění ne, obžaloba ano,” vysvětlil, co pro něj není při tomto kroku překážkou.
Faltýnek a Babiš čelí trestnímu oznámení v souvislosti s Farmou Čapí hnízdo od sklonku roku 2015. Firma patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat jejího majitele. Díky změně dosáhla na padesátimiliónovou evropskou dotaci. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se vrátila mezi firmy Agrofertu.
Kauza Čapí hnízdo
Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.
Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.
V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.
Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu“ Čapí hnízdo.
V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že Farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.
Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.
Babiš na loňské mimořádné schůzi Sněmovny svolané z popudu opozice řekl, že v době získání dotace vlastnily farmu jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. [celá zpráva] Faltýnek v Agrofertu od roku 2001 pracoval v manažerských funkcích. V rozhodné době byl místopředsedou představenstva holdingové firmy ZZN Pelhřimov, která farmu ovládala.