Stíhačky pro Česko nejmíň za 100 miliard

Vedete vyjednávací tým ministerstev obrany a obchodu a průmyslu pro nákup 24 stíhaček F-35. Nyní jste se vrátili z dalšího kola jednání ze Spojených států? Kam se jednání posunula?

Jednali jsme na vrcholné úrovni nejen se zástupci agentur vlády USA, ale také s viceprezidentem výrobce – Lock­heed Martin – o zapojení českých firem přímo do jejich dodavatelského řetězce.

Oni sice mají v současnosti dodavatelský řetězec pro výrobu stíhaček F-35 už uzavřený, ale zároveň se ještě stále snaží vytvořit co nejširší dodavatelskou síť, do které se dostanou ty nejlepší firmy, které uspějí v jejich vnitřním výběrovém řízení.

Pro tyto firmy je to velice prestižní záležitost, byť získají kontrakt na dodávky jen na určitý čas. Lockheed Martin si tímto způsobem zase zajišťuje mnohem větší efektivnost dodávek.

My se snažíme celý proces nákupu urychlit, co to jde, proto nebude jednoduché české firmy do toho řetězce dostat, neboť Lockheed Martin měl poměrně málo času na to, aby si na českém trhu vytipoval vhodné firmy. Ale někde je šance, že uspějeme.

Které české firmy mají šanci?

Například firma Ray Service, dodavatel kabelových svazků a elektromechaniky, už podepsala memorandum o porozumění. A o dalších jednáme.

U jiných zakázek se obrana snaží podpis smlouvy podmínit například 40 procenty objemu zakázky pro české firmy. Tady se o ničem podobném nemluví. Proč?

Jak jsem řekla, dodavatelský řetězec je skoro uzavřený a šance se do něj dostat je strašně malá. Z naší strany je ale velký tlak na to, abychom do Česka dostali nové technologie, aby ta zakázka něco přinesla i našemu průmyslu, ale slibovat nějaká procenta nemůžeme.

Jak by se měl zapojit státní podnik LOM Praha? Bude se podílet na servisu?

Řešíme teď, v jakém rozsahu se LOM do služeb a servisu ve spojení s armádou zapojí, protože je nejefektivnější, aby si co nejvíce servisu zajišťovala armáda sama.

Obrana už řekla, že celý projekt bude stát 100 miliard korun. Mohla byste konkrétně říci, kolik budou stát stroje, kolik výzbroj a kolik výstavba letiště?

To teď nelze jasně říci, protože na celé zakázce se podílí asi čtyřicet položek. Pořizujeme si celou schopnost, což předpokládá, že budeme mít vycvičené piloty, připravenou infrastrukturu, připravený personál, zajištěnou oblast bezpečnosti a vyškolené bezpečnostní techniky.

Na kolik vyjdou samotná letadla?

Pořád obecně platí, že jedno letadlo vychází na 80 milionů dolarů (1,7 miliardy korun). Ta cena je stoprocentně neměnná. Nikdo nikdy nevyjedná jinou cenu, než Američané dávají své i ostatním armádám.

Poptávka po těchto letadlech je obrovská. Jaké má ČR páky je získat za přiměřenou cenu?

V obchodě vláda–vláda a v takto komplexním projektu je potřeba na rovinu říci, že nevyjednáme jinou cenu za letouny a výcvik, protože v tomto jsou ceny pro všechny naprosto identické.

Když jedna stíhačka vyjde na 1,7 miliardy korun, tak 24 strojů bude stát 40 miliard korun. To není ani polovina stomiliardového kontraktu. Za co je ten zbytek?

Vyjednáváme desetiletý kontrakt a v rámci něj budeme mít zcela zabezpečený provoz a servis, samozřejmě kromě pohonných hmot a platů pilotů a personálu.

Velkou roli v ceně hraje výcvik personálu, a to je částečně na nás, jak si to zorganizujeme. Některé země celý výcvik uskuteční v USA, ale zaplatí si za to. My necháme ve Spojených státech vycvičit jen část pilotů, jen instruktory, a ti nám pak budou cvičit piloty u nás.

Tak to bylo i s gripeny.

Ano, a na tom se snažíme maximálně šetřit. Snažíme se také získat informace, co obnáší údržba letounu, aby si ji mohli dělat v maximální míře sami vojáci na základně.

Jakou výzbroj budeme požadovat?

To je otázka spíš na vojáky, nejsem expert na munici. Ale standardně, jako to bývá i u jiných zemí, budeme chtít základní balíček munice na prvních deset let a potom si armáda dokoupí zbytek munice podle potřeby.

Česká vláda, která by o kontraktu měla rozhodnout v říjnu, od nás dostane informaci nejen o ceně kontraktu, který vyjednáváme s americkou vládou, ale také kolik nás bude stát výstavba infrastruktury, kterou by měly zajišťovat v co největší míře české firmy.

U tohoto letadla se hodně diskutuje o cenách za letovou hodinu. Americké noviny jsou plné stížností tamního letectva na drahý provoz. Výrobce jim slíbil, že se provozní náklady budou postupně snižovat na přijatelnou míru tím, jak poroste výroba letounů. Jaké máte informace vy?

To říkají i nám. My se během vyjednávání snažíme vyvíjet velký tlak na to, abychom získali co nejpřijatelnější podmínky. Byla jsem překvapená, že nám teď v USA řekli, že jsme země, která vyvíjí největší tlak, který zatím při vyjednáváních zažili. Vzala jsem si to jako kompliment.

Jak můžete vytvářet tlak, když taháte očividně za kratší konec provazu?

Snažíme se získávat informace například i z amerických médií, abychom dokázali kontrolovat, jakým způsobem se cena skládá. I když jsme v pozici toho, že přijímáme jednostrannou nabídku, která prakticky není jednatelná, tak se alespoň snažíme tlačit na to, abychom získali odhad ceny za letovou hodinu.

Máme odhad letové hodiny před dvěma lety, a teď jsme požádali Američany, aby nám dali aktuální cenu. A slíbili nám, že nám ji na konci dubna předají. Já předpokládám, že ta cena bude nižší a že se skutečně potvrdí informace o úsporách z rozsahu. Toto je naše šance vyvíjet tlak na to, získat co nejnižší cenu.

Podle kritiků toho kontraktu je velké nebezpečí, že se česká armáda dostane do pasti a pořídí si letadlo, které ČR nedokáže ufinancovat.

Toto je možná jeden z důvodů, proč jsem se stala vyjednavačkou v tomto kontraktu. Dávám si velký pozor na to, abych měla doloženo, že ten nákup v rámci celého rozpočtu resortu obrany dává smysl, a abych vyvíjela dostatečný tlak na armádu, která musí jasně vyčíslit nejen to, kolik bude stát samotný letoun, ale jaké s tím budou spojené celkové náklady a zda ufinancujeme ostatní potřeby.

Jak dlouho budeme letadla splácet?

Připravujeme splátkový kalendář na deset let.

A kolik celkově zaplatíme?

To se musí první dovědět vláda, a proto vám cenu říci nemohu.

Bude nižší než sto mi­liard?

Nižší nebude. Pracuji s celkovou cenou, nejenom kolik zaplatíme americké vládě, protože náš hlavní zájem je, že zvládneme ufinancovat provoz stíhaček F-35 dlouhodobě. Proto tlačím na to, aby v tom kontraktu bylo zahrnuto vše, protože tady nebude možné – jako by to bylo možné u jiných zakázek – pořídit později něco, na co se při vyjednávání zapomnělo. Pokud nebudeme mít připravenou a americkou stranou certifikovanou infrastrukturu a personál, tak ta letadla v Česku nepřistanou.

Kdy začne ČR splácet?

V okamžiku, kdy podepíšeme smlouvu, tak americká vláda požaduje iniciační poplatek.

Jaký je termín dodávek prvních letounů, když víme, že gripeny mají skončit nejpozději do roku 2029?

Na přelomu roku 2030. Nikdy nebyla pravda, že Američané nám nejsou schopni dodat letadla v termínu, který požadujeme, z důvodu, že nestíhají.

Navýšili výrobu?

Ano, Američané lehce navýšili výrobu. Ale o to tolik nejde, protože největší výzvou bude příprava nemovité infrastruktury. Tedy připravit čáslavské letiště na přistání těch letounů, získat veškeré certifikace a vycvičit personál.

Museli jsme realisticky posoudit, kdy to zvládneme, a od toho jsme odvíjeli termín dodávek letounů. Nikdy to nebylo tak, že my jsme řekli, že chceme dodat letouny k určitému datu, a Američané řekli, že nestíhají. Lze totiž obecně říci, že by byli schopni dodat i dříve, než my jsme schopni připravit letiště.

Znamená to ale, že budeme ty letouny pět let splácet, než přiletí první stroj?

Určitě, ale během té doby bude americká vláda dohlížet na výstavbu letiště a budou hlídat, aby vše proběhlo podle smlouvy.

Jak zajistíte, aby za deset let, až se bude dojednávat další smlouva na provoz, si Američané neřekli o cenu, která pro nás bude neúnosná?

To nepředpokládám, protože by pro jejich prestiž bylo nepřijatelné, aby provozní cena neúnosně rostla. Navíc čekám, že celá Evropa – protože letouny nakupuje řada evropských států – se bude snažit najít efektivní řešení, aby co nejvíce uspořila, tedy vytvořit společné výcvikové centrum nebo zajistit efektivní servis.

A přivítají to i Spojené státy, protože by jim to ulevilo. Už teď nestíhají jejich výcvikové kapacity a budou muset budovat další základny pro primární výcvik.

Budete pro vládu a její rozhodování dělat srovnání s gripeny?

Určitě bude snaha udělat srovnání s gripeny. Minimálně s údaji, které teď máme k dispozici. Ale v situaci, kdy jednáme na úrovni vláda–vláda, tak informace ke gripenům souběžně nesbíráme.

Ale tím byste odrazili jednu z výtek, že jste se měli zeptat Švédů, za kolik by byli schopni dodat nové gripeny, abyste měli srovnání.

Ta cesta není určitě uzavřená, ale my respektujeme fakt, že armáda doporučila koupit letoun páté generace. A gripen není letoun páté generace. Teď se snažíme vyjednat nákup páté generace, ale neznamená to, že se nakonec neuchýlíme k vyjednávání o čtyřapůlté generaci.

Kdy se začne modernizovat čáslavské letiště?

Připravujeme to, ale do rozhodnutí vlády není možné začít řešit projektovou dokumentaci a tak dále.

Za jak dlouho se ta přestavba letiště rozjede po podpisu vlády?

To musí začít hned, ale bude záležet na tom, jak rychle vytvoříme projekt a jak dostupné budou stavební firmy. Ale musíme to stihnout do roku 2030, to je hranice.

Už řešíte, jak zajistíte hygienické normy a hranice hluku kolem čáslavského letiště, protože F-35 je mnohem silnější a tím pádem hlučnější letoun?

Armáda připravuje společně s jedním ze státních podniků hlukovou studii. Máme informace i z jiných zemí a víme, že někde se s tím popasovali lehce, někde jsou protesty lidí větší.

My už víme, že ty letouny české hlukové normy splňují. Studie bude do konce dubna a poté se chystáme mluvit s okolními obcemi, protože víme, že je to citlivé téma. A určitě se nepostavíme do pozice, tady jsou letadla, ať se vám to líbí, nebo ne.

Počítáte v rozpočtu, že budete lidem okolo letiště platit nová okna?

Zatím ne, ale určitě to analyzujeme, a pokud by to bylo potřeba, tak se to vláda dozví ještě před rozhodnutím.

Počítá se i se záložním letištěm, které by se také upravovalo?

Ne, předpokládá se, že se bude budovat jen Čáslav.

Říkáte, že jste se inspirovali v jiných zemích, které také kupují F-35. Co dobrého vám poradily?

Abychom nezanedbávali nemovitou infrastrukturu, protože proces certifikace českých firem americkou stranou bude velmi dlouhý. Proto v tomto půjdeme hodně dopředu. Radí také českým pilotům, jak se postavit k výcviku a údržbě a také co ponechat nebo neponechat na základnách.

Překvapivě s Američany nikdo nevyjednával individuální splátkový kalendář. To se nám daří velmi dobře. S ministerstvem financí také už řešíme eliminaci kurzových ztrát. Dánové nám poradili, abychom měli co nejvíce schůdných variant. Od všech víme, že komplexnost problémů u tohoto systému je obrovská a že nikdo takový projekt ještě nezažil.

Ten letoun je unikátní v tom, že umí sbírat citlivé informace a musíme se je naučit umět střežit a pracovat s nimi. Ale dnešní svět jasně ukazuje, že i kdybychom nepořizovali F-35, tak přechod na vyšší stupeň bezpečnosti zpracování informací by nás čekal tak nebo tak. Bereme to tak, že je doba tomuto přechodu nakloněná, nejen proto, že resort získá dvě procenta HDP.

Už se na to připravujete? Příští rok by resort obrany měl dostat přes 150 mi­liard korun, což je o 40 mi­liard víc než letos. Co s těmi penězi uděláte?

Díky tomu, že chystáme velké projekty, jako je F-35 nebo obrněnce BVP, tak velká část toho rozpočtu půjde na tyto strategické projekty. Navíc doufáme, že projde zákon o průběžném financování obrany, díky němuž nebudeme muset každý rok utratit celý rozpočet, ale rozumně investovat i peníze z předchozích let.

Kromě BVP a stíhaček, co bude obrana nakupovat?

Jde o veškerou techniku, která se pořizovala v nižších počtech, než armáda původně chtěla.

Dokoupí se kolové obrněnce Pandur a Titus?

Například, a taky se bude kupovat munice a budeme z toho platit zvýšené provozní náklady.

Poptávka po technice a munici během války na Ukrajině enormně vzrostla. Otázka je, zda budete mít co nakupovat?

Nejen válka na Ukrajině, ale i covid nás už vycvičily. Musíme počítat s tím, že i když dodavatelé slíbí, že vše dodají včas, tak mohou tři měsíce před koncem roku vše odvolat a vše se začne hroutit. Proto je dobré říci, že většina nespotřebovaných peněz v rozpočtu obrany bývá na straně našich dodavatelů, nikoli proto, že jsme neschopní a nedokážeme vytvořit kontrakty.

Naberete víc úředníků, abyste dokázali takový objem peněz utratit?

Nedostaneme ani jednoho člověka, i když jsme tady na hranici našich možností. Chápeme, že stát musí šetřit. My můžeme jedině celý proces zefektivnit, zjednodušit a maximálně si pomoci digitali­zací.