Článek
Ve dne v noci po celý rok jsou na letecké základně u vesnice Chotusice nedaleko Čáslavi připraveny vzlétnout dva stroje, aby udělaly nad republikou pořádek. V době míru je zdrojem problémů nejčastěji neukázněné letadlo, které neodpovídá na výzvy Řízení letového provozu. Ve zbytku času stíhači trénují vzdušné souboje a taktiku boje pro případ konfliktu. A také skoro každý druhý rok vyrážejí střežit vzdušný prostor pobaltských republik nebo Islandu, což jsou země NATO, které nemají vlastní nadzvukové letectvo.
Kyjev cvičí obranu. Obyvatele ale uklidňuje
Čeští piloti jsou s gripeny spokojeni. „Troufnu si říci, že se 14 letouny zajistit sedm zahraničních misí, kde držíme hotovost čtyři měsíce, a zároveň držet hotovost v Česku, to bychom s jinými letadly jen těžko dokázali,“ řekl Právu velitel čáslavské letky podplukovník Michal Daněk (46), který nalétal v armádě 2900 letových hodin, z toho dva tisíce na gripenech.
Na stroje je spolehnutí
Na čáslavské základně drží nepřetržitou hotovost. „Máme povinnost být do 15 minut ve vzduchu, v reálu to zvládáme za 10 minut,“ řekl Daněk. Piloti mají 24hodinové služby, kdy musí být připraveni skočit do výstroje a co nejrychleji odstartovat.
V době míru se podle podplukovníka podobá jejich práce spíše policii. „Vše, co je nad republikou do 20 kilometrů, kde z hlediska leteckých předpisů začíná vesmír, je naše, a musíme se o to starat a dohlížet na pořádek,“ dodal.
Na švédské letouny je podle Daňka spolehnutí, a když už se něco stane, jsou už čáslavští technici natolik vycvičení, že bez obtíží vše opraví. Do Švédska stíhačky musí jen na pravidelnou údržbu po nalétání 800 hodin.
Vojáci převzali první toyoty, nahradí sovětské uazy i landrovery
„Je to držák a je dobrý na údržbu. Máme přitom nejolétanější flotilu gripenů na světě. Nalétali jsme s nimi více než kolegové ve Švédsku nebo Maďarsku,“ poznamenal Daněk.
Některé letouny už nalétaly přes 2400 hodin. „Pro srovnání: MiG-29, který je ve Kbelích v muzeu, létal tady i na Slovensku, má nalétáno 237 hodin. Z hlediska provozního opotřebení je to proti gripenům nové letadlo,“ poznamenal podplukovník.
Sám v armádě začínal se sovětskými stroji MiG-21. „Byla to skvělá letecká škola, protože je to náročné letadlo. Jednadvacítka spotřebovala 90 procent mozkové kapacity pilota na to, aby dokázal letět, a deset procent měl na řešení taktické situace. U gripenů je to opačně,“ vzpomíná.
Slovensko se chystá nakoupit obrněné transportéry za 7,5 miliardy
Dnešní letoun z velké části řídí počítač. „Už pilota nezatěžuje hodnotami, jako je tlak paliva, teplota oleje. To řeší počítač a já to nepotřebuji vědět. U starých letadel jste ale tyto hodnoty musel neustále sledovat,“ uvedl Daněk.
Rozhodnutí pořídit nové západní stíhačky před dvaceti lety piloti podle něj přijali s nadšením. „Čekali jsme jako na smilování boží na cokoliv modernějšího, co by nás alespoň trochu přiblížilo západním partnerům. Migům bylo od jejich vývoje už přes 50 let,“ podotkl pilot.
České letectvo mělo v té době i nové MiG-29, ty ale po rozpadu Československa ministerstvo obrany vyměnilo za polské vrtulníky Sokol. „Nesli jsme to těžce, že vyřadili nejnovější letoun,“ poznamenal Daněk. Když ale viděli, jak těžce udržovali v rámci NATO sovětské stíhačky Slováci, kteří si je nechali, tak později původně nepopulární rozhodnutí ocenili.
Muž z Českolipska měl doma fugas imitující jaderný výbuch
Mise v Pobaltí má smysl
Daněk se chystá už popáté na zahraniční misi, poprvé jako velitel celé mise. Pět letounů a tým pilotů a techniků příští rok v dubnu vyrazí tentokráte na čtyři měsíce do Litvy, kde budou hlavně hlídat ruské letouny, aby neporušovaly vzdušný prostor.
„Dobré je, že tam můžeme létat nad mořem a cvičit součinnost i s námořnictvem. Nad mořem se dá také cvičit nízké létání, ale jinak je škála úkolů stejná jako doma,“ popsal Daněk. Mise má podle něj smysl. „Od té doby, co se tam drží hotovost, tak cizí letouny respektují vzdušný prostor pobaltských států,“ poznamenal.
Chci pomoci budovat mosty mezi odlišnými světy, říká voják vietnamského původu Mai
Zajistit náročnou misi i domácí úkoly je podle Daňka složité i proto, že pilotů je minimální počet v celé armádě. Vrtulníkové i dopravní letectvo proto zahájilo program přeškolování civilních pilotů. „V taktickém letectvu to ale nejde, protože u nás musí pilot začít brzy. Přeškolit na stíhačku jde maximálně do 30 let, protože ‚mladý žralok‘ mnohem rychleji nasává potřebné schopnosti,“ řekl Daněk.
Sám už vyhlíží, ač nerad, konec kariéry pilota. „Když se mě lidé ptají, co je nejtěžší na naší profesi, tak říkám, že nejtěžší bude skončit,“ dodal pilot.
Souboje jsou denní chleba
Se střílením to nemají čeští stíhači lehké. Kanón a pumy mohou vyzkoušet ve vojenském prostoru v Boleticích, kde střílejí proti zemi, ale s raketami musí na speciální střelnice v zahraničí, doposud šlo o Švédsko. „Chceme, aby každý operační pilot si vystřelil i raketu.“ Mnohem víc trénují střet dvou a více letounů. „Cvičení vzdušných soubojů je náš denní chleba,“ podotkl Daněk.
Silnějších nebo větších letounů by se v souboji nezalekl. „Doba, kdo dál, výš a rychleji, byla v 60. letech. Dneska je to o vybavení. Důležitý je radar, rušič radaru a dobrá raketa, která doletí dál. Je to jako ve středověku: kdo měl delší kopí, tak mohl píchnout dřív,“ uvedl pilot. S kolegy z NATO, kteří létají na F-16 nebo eurofightrech, se potkávají při mezinárodních cvičeních. „A určitě tam nic neztrácíme,“ poznamenal.
Boeing a NASA odkládají start lodi Starliner, nový termín neznámý
Vůbec podle něj nevadí, že gripeny jsou jednomotorové. „Za celou dobu fungování gripenů nebyl ztracen žádný stroj kvůli vysazení motoru nebo další technické závadě. To mluví samo za sebe.“
Generální štáb už nějaký čas připravuje pro ministerstvo obrany a vládu podklady k výběrovému řízení na nové stíhačky. Hotovo by měl mít do konce roku. Na přímou otázku, co jako uživatelé doporučí, podplukovník odpověděl, že to nemůže komentovat a že jediné, co může říct, je, že jsou s gripeny spokojeni.