Stěžoval si na blokaci webů po ruské invazi, u Ústavního soudu neuspěl

Muž podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, směřovala proti vládě, ministerstvu obrany, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě.

Městský soud v Praze předloni v červnu žalobu odmítl. Argumentoval například tím, že stát sporné weby sám nezablokoval, pouze k tomu vyzval provozovatele internetových služeb a operátory, což prý nelze pokládat za nezákonný zásah státního orgánu. Následnou kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud s tím, že nelze obecně dovodit veřejné subjektivní právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní internetové stránky.

Advokát se tak pokoušel soudní verdikt zvrátit u Ústavního soudu s tím, že mu bylo upřeno právo na svobodný přístup k informacím. „V důsledku jednání orgánů státní moci stěžovatel nemohl přijímat informace, které by jinak přijímat chtěl a mohl, čímž bylo porušeno jeho ústavně zaručené veřejné subjektivní právo na informace,“ stálo ve stížnosti.

„Žádný zákon přitom nestanoví, že žalovaní při výkonu své úřední činnosti mohou posílat svá přání, instrukce a posly soukromoprávním subjektům. Jednání žalovaných vyvolává podle stěžovatele podezření z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby,“ napsal advokát a stěžoval si i na to, že soudy nijak neodůvodnily neprovedení důkazů včetně výslechu premiéra Petra Fialy (ODS).

Muži konkrétně vadilo vypnutí webů Protiproud.cz, Prvnizprávy.cz, Aeronet.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz.

Plénum Ústavního soudu ale nenašlo důvod k zásahu. „Správní soudy dostatečně a logicky odůvodnily svůj závěr, že stěžovatelem deklarovaný zásah se přímo nedotýká jeho veřejných subjektivních práv,“ konstatovalo plénum s tím, že napadená soudní rozhodnutí považuje za řádně odůvodněné a není jim co vytknout.