Článek
S nasazením českých ozbrojených sil v zahraničí souhlasí 43 procent dotazovaných, 57 procent lidí je proti. "České obyvatelstvo je vůči posílání našich vojáků do zahraničních misí velmi opatrné," řekl ČT ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) v reakci na průzkum v ČT řekl, že je to vysoké číslo. "Zavinili jsme si ho sami, nebyli jsme schopni dostatečně vysvětlovat," uvedl Vidím.
Na české vojáky je určitě hrdých 16 procent Čechů, spíše hrdých je 29 procent lidí. Hrdost naopak necítí 55 procent respondentů. "Ono se to u nás doma příliš nenosí, protože dlouhodobě žijeme v hlubokém míru. Jenom člověk, který je lhostejný k bezpečí tohoto světa, by jejich hrdinství nedokázal ocenit," řekla ČT ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL).
Mladí lidí vidí vojenské mise pozitivněji
Polovina lidí si myslí, že ztráty na životech jsou přípustným rizikem, opačný názor má téměř stejný počet lidí. Pozitivně se k vojenským misím staví především mladí lidé, muži a také vysokoškoláci. Negativně vysílání vojáků do zahraničním misí vnímají především ženy a starší lidé, uvedla ČT.
Průzkumu agentury STEM se zúčastnilo asi 650 respondentů.
Tabulkově nejvíce vojáků má být nasazeno v misích ISAF a Trvalá svoboda v Afghánistánu, celkem až 745 osob, nově i s několika vrtulníky. S dalšími 550 se počítá pro misi KFOR v Kosovu, ČR naopak omezí svou účast v Iráku na pouhých pět instruktorů. Několik měsíců by se 75 vojáků mělo podílet na ochraně vzdušného prostoru tří pobaltských států.
Se zvýšením počtu českých vojáků v Afghánistánu nesouhlasí opozice. Předseda ČSSD Jiří Paroubek dnes zopakoval, že sociální demokraté nepodpoří zvýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu ani zvýšení množství peněz na jejich misi v této zemi.