STEM: Pavel má důvěru většiny, posílil vážnost úřadu

Pavlovi důvěřuje 60 procent lidí, téměř absolutní důvěře se těší u voličů vládních stran. Body sbírá i u podporovatelů opozice. Důvěřuje mu čtvrtina voličů, kteří v prezidentské volbě dali svůj hlas Pavlovu rivalovi, předsedovi ANO Andreji Babišovi, i 44 procent těch, kteří k volbám nešli.

„Petr Pavel vykročil do prvních sto dnů dobře, veřejnost přijímá jeho prezidentství kladně a nezdá se, že by udělal jakoukoliv chybu,“ řekl Právu analytik STEM Martin Kratochvíl. „Zatím neztrácí kapitál, který nasbíral během své kandidatury,“ dodal.

Jak ukazují data, pouhá čtyři procenta respondentů, kteří Pavla volili, v něj nyní důvěru nemají.

Pavel otočil klesající trend důvěry k hlavě státu, který započal za Zemana v květnu 2016, tedy ještě před koncem jeho prvního mandátu. Šedesátiprocentní důvěry se Zeman podle STEM nedočkal za celou svou prezidentskou éru, loni v červnu se propadl pod 40 procent.

„Jak v zahraniční politice, tak v domácí politice, je Pavel zosobněním změny po Miloši Zemanovi,“ řekl Právu Kratochvíl. Průzkum podle něj odráží i tzv. bonus za novost. „Každý prezident na začátku mandátu těžil ze změny, z únavy společnosti ze starého prezidenta a radosti z toho, že je tu nový. Vždy získal nějaký bonus za start,“ poznamenal analytik.

Nelibost podle něj vzbuzoval u veřejnosti i způsob, jakým funkci Miloš Zeman vykonával. „Jestliže je na Hradě člověk, který vede tu funkci v kontrapunktu toho, jak ji vedl Miloš Zeman, tak dostává body i za to, že napravuje domnělé chyby a nedostatky,“ míní Kratochvíl.

Vůbec nejvyšší důvěry se v historii těšil Václav Havel. Průzkumy STEM mu přiznávaly v roce 1996 důvěru přes 80 procent lidí. Pavel zatím nedohnal ani Václava Klause, kterému v roce 2009 věřilo okolo 70 procent.

Veřejnost si cení Pavlovy reprezentace v zahraničí. Nový prezident splnil poptávku, která zde vznikla při výkonu mandátu Zemanem, jenž kvůli svému zdravotnímu stavu do ciziny příliš nejezdil.

Tři čtvrtiny (73 procent) lidí pokládá Pavla za dobrého reprezentanta v zahraničí a 63 procent si myslí, že podstatnou měrou přispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta.

Podíl těchto lidí je srovnatelný s hodnocením Havla a Klause. U Havla se toto číslo pohybovalo mezi 56 a 69 procenty, u Klause to bylo 63 procent.

Zeman podle většiny veřejnosti vážnost úřadu nezvyšoval. V roce 2013 mu tuto schopnost přisuzovalo 48 procent, v roce 2015 toto číslo kleslo na 34 procent a v roce 2022 dokonce na 22 procent.

Pozitivní ohlas mají i vybrané kroky, které Pavel stihl uskutečnit během prvních sto dnů ve funkci. Na vysvědčení, které respondenti Pavlovi vystavili, má zdaleka nejlepší hodnocení za otevření Pražského hradu. Jedničku tomu udělilo 41 procent lidí, dvojku 27 procent a trojku 20 procent.

Převážně jedničku a dvojku dostal Pavel i za své působení v zahraničí, komunikaci s médii nebo za změny v kanceláři prezidenta.

Působení v regionech ohodnotilo za jedna 22 procent lidí, 28 procent tomu udělilo dvojku a 30 procent trojku. Ani výběr spolupracovníků a poradců není vnímán tak pozitivně. Jedničku by Pavlovi dalo 16 procent lidí, 29 procent dvojku a 34 procent trojku. Asi 12 procent si myslí, že by si hlava státu zasloužila za pět.

Komunikace s vládou má také ještě prostor pro zlepšení. Za jedna mu v této disciplíně dalo 18 procent lidí, dvojku dostal od 34 procent, trojku od 31 procent a 9 procent by mu udělilo rovnou za pět.

Stejně tak by mohl zdokonalit i komunikaci s opozicí. Na vysvědčení mu za ni vystavilo 14 procent respondentů pětku, dalších 11 procent čtyřku a 36 procent trojku. Za „výbornou“ ji pokládá jen 12 procent lidí a „chvalitebnou“ by udělilo 27 procent.

Prezident by podle většiny veřejnosti měl být důsledně nadstranický a měl by stát zcela mimo politické strany. Přeje si to 85 procent respondentů.

Podle 66 procent lidí by měl prezident plnit především reprezentativní funkce, 34 procent od něj očekává zejména službu pro občany. Tento pohled se v době od roku 1997, kdy byl na Hradě Havel, zcela otočil. Tehdy si naopak 76 procent lidí myslelo, že by funkce prezidenta měla být služba občanům a jen 24 procent ji vnímalo jako reprezentativní funkci. Trend se začal měnit s Klausem a Zemanem.

Většina dotázaných, 67 procent, míní, že se Pavel nevměšuje do vnitropolitického dění. Častěji si to myslí ženy, lidé s vysokou školou a mladší lidé.

Naopak Zemana asi 51 procent lidí z vměšování do vnitropolitického dění vinilo. Od sametové revoluce byl jediným prezidentem, který tak podle lidí činil. Klaus se nevměšoval podle 72 procent lidí, Havel podle 67 procent.

Přes polovinu respondentů, 52 procent, by Pavlovi udělilo větší vliv na politický život. Pro srovnání, Zemanovi tento vliv veřejnost v roce 2019, tedy před covidovou krizí, nepřála, naopak 62 procent chtělo, aby se již nezvětšoval.

Neziskový ústav STEM provedl tento průzkum ve dnech 18. až 29. května na reprezentativním souboru 1059 respondentů nad 18 let. Vybráni byli metodou kvótního výběru.