Článek
Prezidentovi vyjádřilo důvěru 70 procent respondentů, z toho 20 procent bezvýhradnou.
S nástupem předsednictví EU se důvěra lidí v parlamentní instituce náhle zvedla, po svržení vlády Mirka Topolánka (ODS) a dalších peripetiích se však opět ocitla na předchozí úrovni jako v říjnu minulého roku, uvádí agentura.
Lidé již tradičně vzhlíží k Pražskému hradu s důvěrou. Po celou dobu působení Václava Klause v roli prezidenta se jeho důvěra pohybuje kolem 70 procent.
Důvěra v krizi
S oblibou Sněmovny většinou hýbají předvolební období, po volbách se však zpravidla po krátké době opět dostaví skepse. Senát si od svého založení v očích veřejnosti zvlášť důvěryhodné postavení nevysloužil. Významnou skupinou občanů je považován za komoru slabou, dokonce i zbytečnou, uvádí STEM.
| Důvěra lidí v nejvyšší ústavní instituce (v procentech) | |||
|---|---|---|---|
| Instituce | Říjen 2008 | Únor 2009 | Září 2009 |
| Prezident | 73 | 72 | 70 |
| Sněmovna | 30 | 39 | 27 |
| Senát | 24 | 32 | 24 |
| Zdroj: STEM | |||
Senát se přitom v únoru během předsednictví EU vyhoupl na své maximum, důvěru mu deklarovala třetina respondentů. Stejně tak i Sněmovnu tou dobou podpořilo 39 procent osob - nejvíce v posledních dvou letech.
Nynější důvěra ve Sněmovnu se pohybuje kolem svého rekordního minima. Hůře na tom byla jen během politické krize v roce 1997, kdy se rozdělila ODS a padla Klausova vláda, a srovnatelně v době opoziční smlouvy na počátku roku 2000, kdy veřejnost prostřednictvím hnutí "Děkujeme, odejděte“ požadovala výměnu elit.
Vyšší důvěru v ústavní instituce většinou vyjadřují spíše pravicově smýšlející občané. Nejvíce stoupenci ODS, ale i velká část příznivců KDU-ČSL či TOP 09. Levicově smýšlející občané pak důvěřují méně, zejména komunističtí příznivci jsou skeptičtější, horní komoru například neuznávají vůbec. Nedůvěřivě se k parlamentu staví také stoupenci zelených. Podle STEM to lze chápat jako protest proti postupu v nedávné krizi.