Štědrost Čechů roste. Rychleji než mzdy nebo DPH

Soukromé dárcovství v Česku roste od roku 2000 rychleji než HDP a také rychleji než mzdy. Nárůst v roce 2002 byl motivován povodněmi a nevídanou vlnou solidarity, částky darů pak plynule stoupaly s výjimkou roku 2008, kdy dárcovství pokleslo kvůli finanční krizi.

Analýzu z dat poskytnutých Ministerstvem financí ČR a Generálním finančním ředitelstvím zpracovala Nadace Via, která se věnuje rozvoji filantropie v Česku už 22 let. Vysoké cifry finančních darů jsou platné pro rok 2017, protože data pochází z daňových přiznání, a ta za rok 2018 při dodatečných firemních daňových přiznáních se podávají ještě i dnes.

Rok 2017 byl nejštědřejším v novodobé historii. Meziročně narostly dary lidí a firem o téměř 300 milionů korun, tedy o téměř pět procent. Na seznam přibylo skoro 10 tisíc dárců, kteří si svůj dar uplatnili v daňovém přiznání (170 tisíc lidí).

Průměrná hodnota daru činila 13 390 korun na osobu. Průměrný dar na obyvatele ČR dosáhl částky 213 korun, přičemž průměrný dar na obyvatele hlavního města Prahy poprvé překročil hodnotu 400 korun.

Ani tak to ale není všechno. „Zatímco převážná většina firemních darů se promítá do daňových přiznání, domníváme se, že celkové dárcovství fyzických osob představuje minimálně dvojnásobek toho, co ukazují daňová přiznání,“ odhaduje Zdeněk Mihalco, ředitel Nadace Via, a dodává:

„Není totiž možné uplatnit si daňově anonymní dary do pokladniček veřejných sbírek, dárcovské SMS či kostelní sbírky. Své dary si nemohou uplatnit ani dárci, kteří v ročním souhrnu darují méně než tisíc korun. Část svých darů si nemohou uplatnit ani ti štědří dárci, kteří darují částky větší než 15 % jejich daňového základu.“

Skutečná částka představující štědrost Čechů tak rapidně naroste. „Pokud k dárcovství fyzických osob ve výši 2,26 miliardy korun přičteme i odhad anonymních darů a odhad darů lidí, kteří si své dary neuplatňují, pak se domníváme, že v roce 2017 darovali lidé v Česku částku 4,5 miliardy korun. Celkové soukromé dárcovství u nás tak dosáhlo částky 8,5 miliardy korun,“ doplnil Lukáš Hejna z Nadace Via.

Z analýzy Darujeme.cz, což je platforma pro on-line dárcovství Nadace Via, vyplývá, že Češky nejčastěji podporují nemocné, matky a děti z azylových domů, seniory a lidi bez domova. Naopak čeští muži nejčastěji přispívají na pomoc neziskových organizací v rozvojových zemích, na zdraví, vzdělání a výzkum a protikorupční aktivity.

Příběh dárců Hany a Dalimila Dvořákových začal už v roce 1986, kdy byla Hana v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR členkou týmu profesora Antonína Holého. Mezi skupinou látek, se kterou tým vědců přišel, byl i Viread, který dodnes patří k nejúčinnějším lékům proti AIDS. Z toho týmu plynuly nevídané finanční prostředky.

„Uvědomovala jsem si, že peníze znamenají velkou zodpovědnost. Představovala jsem si, že by naše peníze měly pomáhat nemocným a lidem v nouzi, ale pak jsem pochopila, že jich zase není tolik, aby pomohly všem potřebným. Vůbec jsem nevěděla, jak začít,“ vzpomíná Hana Dvořáková.

První filantropický počin manželů odstartovaly ničivé povodně v roce 2002. „Poté, co jsem viděla reportáž, jak se Člověk v tísni snaží pomáhat těžce zasaženým lidem v severních Čechách, mi najednou bylo jasné, že chci také pomoci,“ svěřila se redakci paní Dvořáková.

Po letech spolupráce s Nadací Via a hledání toho pravého filantropického projektu manželé založili vlastní fond. „Řekli jsme si, že peníze vrátíme tam, odkud přišly – tedy do oblasti organické, bioorganické a medicinální chemie. Již sedmým rokem v Nadaci Experientia podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru, umožňujeme jim vycestovat na rok na postdoktorandskou stáž na prestižní univerzitu dle jejich vlastního výběru a vypisujeme start-up granty pro mladé chemiky.