Článek
K lůžku nemocného tehdy spěchal sám papež Pavel VI. Už se ale nestihl rozloučit. „To byla opravdu výjimečná situace, na které je vidět, jak si papež Berana vážil. Zúčastnil se pak i jeho pohřbu a ujal se některých obřadních úkonů,“ poukázala badatelka z Ústavu pro studium totalitních režimů Stanislava Vodičková.
Podle ní Beran patří k významným osobnostem, které se postavily nacismu i komunismu. „Už v Dachau se projevovala jeho statečnost i péče o druhé. Byl tam pro každého bez ohledu na národnost, politickou orientaci nebo vyznání. Dokládají to třeba vzpomínky italských a francouzských vězňů,“ podotkla.
Po válce se plzeňský rodák stal pražským arcibiskupem. V únoru 1948 odmítl podrobit katolickou církev komunistickému režimu. StB ho následující rok zatkla a šestnáct let internovala po různých místech republiky. „Byla to každodenní šikana. Odposlouchávání i různé pokusy, jak oblíbeného arcibiskupa před veřejností zdiskreditovat,“ pokračovala Vodičková.
Více než rok se Státní bezpečnost snažila vyrobit na duchovního kompromitující materiály. Arcibiskupovi i řeholnici Mladě, která se o něj starala, proto dávala do čajů i polévek afrodiziaka.
Snažila se natočit milostné scény, jeden takový pokus Beran odhalil. „Seděl sice zády k oknu, ale sestra Mlada si nasadila silné brýle, takže v jejich odrazu viděl, co se chystá. Najednou se prudce zvedl, šel k oknu, roztáhl závěs a uviděl na žebříku příslušníka StB s kamerou v ruce. Ta se po debaklu rozhodla, že s akcí definitivně skončí,“ líčila.
Beran neměl do roku 1953 vůbec kontakt s rodinou. Jeho sestra Marie pak adresovala dopis někdejšímu prezidentu Klementu Gottwaldovi a žádala o změnu. „Zabralo to, takže si dvakrát do roka mohli psát. I když jim cenzura většinu informací vyškrtala. A pak se směli osobně jednou ročně na ministerstvu vnitra a pod dohledem sejít,“ nastínila badatelka.
Právě ke konci Beranovy internace, kterou trávil v Mukařově a poté Radvanově, se za ním už vydávali i věřící z různých koutů země.
V roce 1965 se dostal na svobodu, byl jmenován kardinálem a papež ho pozval do Říma. „Jenže šlo vlastně o nucený exil. Komunisté totiž usilovali o jeho trvalý odchod ze země. Na oplátku nabídli, že místo kolaboranta Antonína Stehlíka nastoupí do čela pražské arcidiecéze biskup František Tomášek. Beran nakonec upřednostnil zájem církve v Československu a přijal i tuto svou poslední oběť,“ řekla.
V zahraničí nepřestával být aktivní. A tuzemští věřící na něj nezapomněli a posílali mu stovky dopisů. V roce 1968 lékaři kardinálovi potvrdili pokročilou rakovinu. Ani tehdy mu komunistický režim nedovolil návrat domů, přál si být alespoň pohřben v pražské svatovítské katedrále či Plzni.
Papež proto rozhodl, že bude pochován ve svatopetrské bazilice na čestném místě po boku papežů. Až po 49 letech byly jeho ostatky převezeny do Prahy. „Kardinál byl skromným člověkem, hluboce ukotveným ve víře. Vždy ho posilovala modlitba a důvěra, že jeho život spočívá v Božích rukou. Vytrvale stál na morálních zásadách, ač byly okolnosti nepříznivé. Myslím, že i dnes má jeho odkaz co říct, protože miloval dobro a statečně odporoval zlu,“ uzavřela Vodičková.
Ve Vatikánu se teď koná vzpomínková akce, na niž se vydala západočeská delegace. Na Beranovu počest se uskuteční 29. května také koncert plzeňské filharmonie.
Josef Beran
- Narodil se 29. prosince 1888 v Plzni jako nejstarší ze sedmi dětí.
- Po gymnáziu se rozhodl pro studium teologie, kterou absolvoval v Římě.
- V červnu 1912 sloužil v plzeňské katedrále svou první mši.
- Krátce působil na západě Čech, poté se přesunul do Prahy.
- V roce 1932 byl jmenován rektorem pražského arcibiskupského semináře.
- Po atentátu na Reinharda Heydricha ho zatklo gestapo, z vězení se dostal do Terezína a následně do koncentračního tábora Dachau, kde strávil skoro tři roky.
- Rok po válce byl jmenován pražským arcibiskupem.
- Po únorovém převratu odmítl katolickou církev podrobit komunistické moci.
- V internaci strávil 16 let.
- V únoru 1965 odletěl do nuceného římského exilu, kde byl jmenován kardinálem.
- 17. května 1969 ve Vatikánu zemřel.
- Jeho ostatky byly převezeny až před šesti lety a uloženy ve svatovítské katedrále.
- V současnosti probíhá proces jeho blahořečení.