Stávku učitelů nepodporujeme, ale bránit jí nebudeme, vzkazují ředitelé škol

AŘZŠ je podle Jiráska největší asociací sdružující ředitele základních škol, má zhruba 250 členů. V Česku je asi 3600 základních škol. „Ředitelé se aktivně nebudou na stávce podílet. Nikomu ale ve stávce bránit nebudeme, každý z učitelů na ni má právo,” řekl Jirásko.

Upozornil, že oznámeným cílem stávky je přesun části peněz určených na platy učitelů z nenárokové do tarifní složky. AŘZŠ přitom dlouhodobě prosazuje, aby se zvyšoval podíl nenárokové složky platu učitelů, považuje to za jeden z motivačních a hodnotících nástrojů kvality pedagogické práce.

„Cíl stávky tedy chápeme jako snahu o omezení pravomocí ředitelů v oblasti odměňování pracovníků,” uvedla AŘZŠ v tiskovém prohlášení.

S navrženým růstem platů učitelů celkem o deset procent ale ředitelé spokojeni nejsou, podle nich to není dostatečné vzhledem k náročnosti práce učitelů a vzhledem průměrné mzdě v profesích podobně náročných na vzdělání. Za dostatečný by AŘZŠ považovala růst platů o 15 procent.

Premimér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga (oba ANO) se tento týden dohodli na tom, že se platy učitelů zvýší od 1. ledna o 10 procent, z toho osm procent půjde do tarifní složky a dvě procenta do nenárokové. Školské odbory to považují za nedostatečné, požadovaly růst tarifů nejméně o 10 procent. V pátek proto vyhlásily stávku, která se uskuteční ve středu.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) nevidí ke stávce důvod, když platy učitelů porostou. Školy podle něj musí o svém postupu rodiče předem informovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že je zvědavý, jak odbory zavření škol rodičům vysvětlí.

Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42 205 korun. Ve skutečnosti ve stejném období brali v průměru 36 224 korun, tedy kolem 112 procent průměrné mzdy.