Stávka po česku: Nikdo neví, kolik škol je zavřených

Zástupci těch škol, které se do protestu nezapojily, se pozastavují nad načasováním stávky a sporem o dvě procenta navýšení tarifních mezd.

Ředitel pražského Gymnázia Omská Miloslav Nápravník míní, že většina pedagogů nerozumí cíli stávky. „Handrkování o dvě procenta, kdy se bavíme o stovkách, je v podstatě malicherné a nepodstatné ,“ dodal.

V čem se obě skupiny shodují, je skutečnost, že učitelé jsou i přes avizované zvýšení s platy nespokojeni, neboť vláda slibovala vyšší růst.

Podle dat odborářů se ke stávce častěji připojily střední školy, situace se však liší v jednotlivých regionech. V ČR je necelých deset tisíc škol.

Odboráři připustili, že kdyby byla stávka naplánována na pozdější termín, patrně by se do ní zapojilo více škol. Termín však byl dán jednáním vlády, která se platy mohla v pondělí ještě zabývat.

Ministerstvo školství tvrdí, že do stávky se zapojila zhruba desetina až čtvrtina škol. Ministerstvo vychází z údajů ze 75 procent škol v devíti krajích ČR, sdělil úřad.

„Rozhodně to není tak, že odborářská stávka byla masově podpořena. To je iluze, kterou se snaží vytvořit pan Dobšík (předák školských odborů František Dobšík),“ uvedl Plaga.

Podle něj se řada učitelů připojila k protestu ne kvůli požadavkům odborů, ale kvůli podpoře přidávání peněz do školství.

Kantorům se nezamlouvá, že vláda chce zvýšit platy o osm procent. Odbory požadují růst tarifních mezd o deset procent.

Dobšík na adresu ministra Plagy v souvislosti s navyšováním platů uvedl, že „podvedl“ odboráře i premiéra.

Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42 205 Kč. Ve skutečnosti ve stejném období brali učitelé v průměru 36 224 korun, tedy zhruba 112 procent průměrné mzdy.