Stavba přehrady Nové Heřminovy má začít do tří let

Přehrada Nové Heřminovy, jejíž stavba má vyjít na více než osm miliard korun, má chránit před velkou vodou Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě. Právě ty byly před třemi týdny povodní zdevastovány. „Kdyby toto dílo bylo skutečně v roce 2020, jak bylo plánováno, dobudováno, tak je naprosto evidentní, že i přes obrovský objem povodně, která teď přišla, a byla vysoko nad dvousetletou vodou, bychom dokázali plně využít retenční prostor toho vodního díla – a ty škody bychom dokázali dramaticky snížit,“ řekl ministr a upozornil, že se počítá i se všemi dalšími protipovodňovými opatření jak v katastru Nových Heřminov, tak pod přehradou a dál po toku řeky Opavy.

O budování přehrady se hovoří už desítky let. Nejvíce od podobně silné záplavy v roce 1997. O jedenáct let později vláda stavbu odsouhlasila. Od té doby chystá Povodí Odry tzv. malou variantu přehrady, vykoupilo kvůli ní už 99 procent objektů. Chybí vyvlastnit jeden dům a drobné stavby obce. „Je vydáno rozhodnutí o umístění stavby, probíhá odvolací řízení a je připravována dokumentace pro stavební povolení a prováděcí dokumentace,“ sdělila před pár dny mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Ministr Výborný řekl, že přehrada má nepravomocné územní rozhodnutí, proti kterému se odvolaly ekologické organizace Děti země a Hnutí Duha. Podle nich je totiž přehrada špatné řešení. „Povodí Odry pracuje na přípravě přehrady už 27 let a utratilo za tu dobu 1,3 miliardy korun. Odsazené hráze a další opatření v Krnově, Branticích a Zátoru měly stát už před deseti lety. S nimi jsme všichni souhlasili, ale stát hráze nepostavil,“ uvedl nedávno Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky, který za viníka letošních škod označil stát.

Výborný by si přál, aby obě organizace odvolání stáhly, aby stavbu přehrady urychlily co nejvíce. „Zatím jsem od nich ale neslyšel základní rozhodnutí: Ano, my to stahujeme. Jsou ochotni to zvážit. Nemůže to být na základě nějakých dalších podmínek a požadavků typu toho, že se vrátíme k debatám a diskusím, jestli by nestačila nějaká suchá nádrž, suchý poldr. Nestačila. My jsme připraveni postupovat v duchu toho, co je obsahem územního rozhodnutí, a v okamžiku, kdy budeme mít platné územní rozhodnutí, budeme pokračovat dál,“ ujistil ministr.

Proti stavbě přehrady se v roce 2008 vyslovily v místním referendu i obyvatelé Nových Heřminov. Dnes by však mohla být podle starostky Michaely Hermanové (Občané pro rozvoj obce) situace jiná. „Postoj většiny lidí v obci je už dlouho jiný. Řada z těch, kdo tehdy hlasovali proti přehradě, už tady nebydlí a je tady nová, mladá generace, která se k nám přistěhovala nebo v té době byla ještě v dětském věku a hlasovat nemohla,“ objasnila a doplnila, že nové referendum by mělo být svoláno co nejdříve. „Hned, jakmile dostaneme vesnici aspoň trošku do nějakého uživatelného stavu, tak ho vyhlásíme,“ ujistila starostka Hermanová.

Výborný označil to, že přehrada nestojí, za chybu státu. Dodal, že úřady mohly rychleji rozhodovat, příprava měla být rychlejší. Stát selhal podle něj i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté i předchozí představitelé Nových Heřminov mohli odvolávat, a stavbu oddalovat. Ministr zemědělství chce proto oslovit ministerstvo spravedlnosti s požadavkem na úpravu zákonů, aby stát dokázal díky nim důležité stavby ve veřejném zájmu efektivněji prosadit.

Kromě protipovodňových opatření na řece Opavě se mají urychleně budovat i obdobné stavby na řece Opavici, která se v Krnově vlévá do Opavy. Mluvčí Povodí Odry Vlčková před pár dny uvedla, že úpravy toku Opavy by měly být hotovy v roce 2033, stejně jako přehrada Nové Heřminovy. V letech 2033 až 2035 pak Povodí Odry chce udělat konečné úpravy proti povodním v Krnově.