Stavba D3 budí obavy z hluku i ztráty vody

Zástupci obcí zasažených plánovanou výstavbou v Posázaví a dalších částech kraje měli ve čtvrtek v Jílovém u Prahy možnost debatovat se zástupci státu a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a vyjádřit své připomínky nebo výtky.

Dorazilo kolem padesáti starostů či místostarostů jak z tábora odpůrců, tak i příznivců plánované západní trasy D3.

Někteří poukázali hlavně na špatnou komunikaci s ŘSD. „Jsme naštvaní, že s námi nekomunikují, na setkání dostaneme nějaké sliby, ale potom už se nic neděje, zapomenou na nás,“ upozornila starostka Netvořic Monika Šlehobrová (Změňme Netvořice).

„Měli jsme jednání vloni v květnu, slíbili poslat návrh zápisu, ale ten dorazil až ke konci prosince. Z Netvořic se má také brát voda pro odpočívku na dálnici, ale ani nejsme účastníky řízení. Dostali jsme slib, že nás zapojí, ale zase se nic nedělo,“ dodala starostka.

Na to hned zareagoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Tohle neslyším rád a nedivím se, že se vám to nelíbí. Garantuji, že zápisy budete dostávat do 30 dní, tohle musí ŘSD změnit,“ reagoval Kupka na kritiku státního podniku, jehož ředitel Radek Mátl seděl hned vedle.

Další starostové upozornili na riziko ztráty podzemní vody. „Okolo Jílového má být dálnice skoro celá pod zemí, na povrchu bude jen malá část. Proto existují obavy, že by se voda mohla strhnout, a to nejen až při samotné stavbě, ale už při hloubení průzkumných štol,“ řekl Právu starosta Jílového Pavel Pešek (Volba pro město).

Stejný problém zdůrazňuje také organizace Alternativa D3, která je proti stavbě dálnice a trvá na tom, že stačí zkapacitnit stávající silnici I/3 vedoucí přes Benešov. „Probíhá monitoring stavu spodní vody a připravuje se výstavba lokálních vodovodů,“ potvrdil ředitel ŘSD Radek Mátl.

„Vodovody se musí zajistit, je to i podmínka pro stavební povolení. Výstavba vodovodů tam, kde by hrozila ztráta vody, musí předcházet samotné stavbě dálnice, aby se situace neřešila, až když bude pozdě,“ ujišťoval Kupka a Mátl potvrdil, že vodovody budou stavbě dálnice předcházet. Stejně tak chce ŘSD podle Mátla jednat s obcemi o protihlukových stěnách a valech, protože dálnice bude znamenat i hlukovou zátěž pro své okolí.

Od dalších starostů zazníval i názor, že jejich obcím dálnice nijak nepomůže, ale takové stanovisko rozhodně nesdíleli všichni. To potvrzoval starosta Miličína, kudy vede silnice I/3 a roztíná obec na dvě části. Tady se dlouhé roky vymýšlí obchvat, ale kvůli členitému terénu je téměř nereálný a byl by neúměrně drahý. „D3 nám rozhodně pomůže, je nesmysl tvrdit opak. I kdyby se podařilo odlehčit jen od tranzitu, obrovsky to pomůže,“ uvedl starosta Miličína Václav Karda (Pro Miličínsko).

Sdružení Alternativa D3 poukazuje také na vysoké náklady na stavbu. Ty jsou podle odhadu ministerstva dopravy kolem 57 miliard korun bez DPH. „Je to nesmysl, mají odhad z roku 2015 a zatím to nikdo nepřepočítal. A je otázka, co všechno je do toho započítané,“ řekl Právu právní zástupce obcí a spolků z této organizace Michal Bernard. Podle Kupky i Mátla se však zatím v soutěžích staveb razantně ceny nezvyšují, například nedávno dokončený obchvat Olbramovic na trase I/3 byl vysoutěžen asi za 70 až 80 procent odhadované ceny.

„Vycházíme z expertních cen. Nejsem vědma, těžko odhadnout, co bude za čtyři roky, cena se může posunout, ale zatím není růst cen zakázek nijak drastický,“ uvedl Kupka. V ceně je podle Mátla zahrnuta jak téměř 60 kilometrů dlouhá trasa dálnice, tak i související přípojky či ceny za výkupy pozemků.

V listopadu loňského roku odmítl Ústavní soud v Brně stížnost na vedení trasy, čím byla podle ŘSD definitivně posvěcena. Nedávno však ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí o výjimkách z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů na některých úsecích dálnice. To patrně výstavbu oddálí stejně jako očekávatelná odvolání či výkupy pozemků.

„Do roku 2024 bychom chtěli mít zpracovanou dokumentaci pro stavební povolení,“ uvedl Mátl. Stavba by mohla začít podle optimistických odhadů v roce 2025 a do konce desetiletí by mohla být hotová.

Ministr Kupka také uvedl, že stát nebude stavět středočeský úsek dálnice D3 pomocí takzvaného PPP projektu, tedy za přispění soukromých peněz. Podle něho by to kvůli častým odvoláním a žalobám odpůrců trasy bylo značně rizikové.