Článek
Na vyplácení bonusů se policie zaměřila u čtyřiceti nemocnic, mezi něž se řadí třeba i pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo Nemocnice Jihlava. Systém slev, kdy nemocnice od dodavatelů a výrobců zdravotní techniky dostávají bonusy, které si ale nechávají pro sebe, a pojišťovnám přitom účtují plnou cenu, je přitom v Česku běžnou praxí.
Na podobný případ upozornil v lednu tohoto roku ekonom Jiří Skuhrovec, který se věnuje analýzám informací o veřejných zakázkách. Pražská Thomayerova nemocnice zveřejnila smlouvu s firmou Pfizer, kde jí společnost slibovala poskytnout až 22 procent slevy na krabičku léku Sutent. Pojišťovna přitom za lék platila plnou cenu, což bylo 120 tisíc korun.
Na probíhající vyšetřování vrchního zastupitelství v čele s Lenkou Bradáčovou jako první upozornil sever Seznam zprávy.
Bonusy jako standardní příjem
K problematice bonusů se minulý ten vyjádřilo i ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem mnohých z dotčených nemocnic. Podle úřadu jsou ale bonusy standardním příjmem nemocnice, ze kterého jsou financovány činnosti související s poskytováním zdravotních služeb.
„Z pohledu ministerstva zdravotnictví je podstatné, aby veškeré realizované slevy byly řádně zaúčtovaným příjmem poskytovatele,“ vyjádřilo se v oficiálním prohlášení ministerstvo s tím, že pakliže je podmínka splněna, bonusy závadnou obchodní praktikou nejsou.
Na postoj svého zřizovatele, tedy ministerstva, se odvolává i jedna z oslovených prošetřovaných institucí, Fakultní nemocnice Plzeň.
„Navíc v prvním pololetí letošního roku byla v nemocnici ukončena kontrola hospodaření ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, která žádné pochybení neshledala,“ sdělila Právu mluvčí zdravotnického zařízení Gabriela Levorová.
Podle MF Dnes ale Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v neveřejné části posudků na problém s bonusy upozorňoval už před čtyřmi lety. Právě NKÚ v letošním červnu zahájil kontrolu hospodaření několika velkých nemocnic - mezi dalšími i té v pražských Střešovicích nebo v Motole.
Pochyby o průhlednosti financí
Podle deníku šli žalobci ještě dál, když se zaměřili i na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). Státní zástupce Zdeněk Matula se od VZP prý dožadoval odpovědí na to, proč si od nemocnic nechává praxi s bonusy líbit a proč nenastavila důslednější systém kontroly.
Jak ale pro Právo uvedla samotná pojišťovna, proti podobným praktikám se snaží bránit již delší čas. „VZP dlouhodobě podniká všechny kroky, které jí umožňuje platná legislativa, aby zajistila, že jí zdravotnická zařízení budou náklady na pořizovaný materiál vykazovat průhledně a správně,“ komentoval situaci tiskový mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý s tím, že VZP má u některých nemocnic v souvislosti s tímto vážnou pochybnost. Jak Tichý doplnil, pojišťovna se žalobci spolupracuje, přičemž jí poskytla veškeré informace, o které si žalobci požádali.
Na korupci a neprůhledné financování v českých nemocnicích upozorňovala v roce 2013 i studie Evropské komise. Na základě zjištění autoři dokumentu doporučovali v této oblasti zvýšit nezávislost a efektivitu policie a státního zastupitelství.