Článek
Těhotné ženě málem vyrazili oko (dodnes má následky) a jejího manžela pořezali v obličeji a na prsou. Soud sice uznal rasistický motiv činu, neboť mladíci se sami k "trestné výpravě na Cikány" doznali, avšak vyměřil, i vzhledem k jejich dosavadní trestněprávní bezúhonnosti, tresty pouze podmíněné.
Místní státní zástupce Ladislav Prouza je s rozsudkem spokojen, sám podmíněné tresty navrhoval, obžalovaným prý i polehčovalo, že se ke svému jednání částečně (!) doznali. Prouza se asi neodvolá,. řekl. Obžalovaní se práva na odvolání už vzdali. V trestním procesu je soudce v mnoha ohledech vázán obžalobou a návrhy státního zástupce. U návrhu na výši trestu tomu tak není. Pro soudce ale bývá nejpohodlnější státnímu zástupci vyhovět i v tomto ohledu, zvláště je-li návrh mírný a obžalovaný takový trest přijme. Nebude totiž odvolací řízení, a věc se soudci už nevrátí.
Pouze podmíněnými tresty vzbudily pozornost i dva loňské, dosud nepravomocné rozsudky - nad pachateli útočníků na mladého Roma na pražské Palmovce a nad karlovarskými policisty, souzenými v Chebu. Ti zbili Roma Karla Bíllého, kterého odvezli služebním autem do lesa za město. Bíllý má za sebou léta kriminálu, Žigovi jsou slušní, stejně jako rodina chlapce z Palmovky. Je to ale důležité?
Podmíněné tresty, vedle odklonů a alternativních trestů, dnes zaplaťpánbu u soudů převažují. Při rasistické motivaci činu je ovšem třeba zvlášť vážit účinek trestu ve smyslu všeobecné prevence, tedy účinku na další možné pachatele, a právní jistoty potenciálních obětí. Útoky na člověka pro jeho rasu či národnost mají v zákoně uvedeny přísnější trestní sazby, což je dobře.
Při posuzování viny a ukládání trestu musí také soud zhodnotit sice nezákonnou a neomluvitelnou, avšak lidsky snad i pochopitelnou tzv. osobní zkušenost (je-li opravdu osobní, a ne z doslechu) pachatele, který útočí na člověka slovy "ty černej zmetku", případně "ty bílá svině". Spravedlnost vyžaduje zhodnocení i dosavadních útoků či škod, případně každodenní diskriminace, jimiž byl pachatel opravdu postižen a svou zlost nyní protiprávně přenáší na jiné osoby, avšak stejné rasy.
Rasismus je neomluvitelný, může však být i takto vysvětlitelný, protiromský i romský. Osobní zkušenost nemůže ovlivnit ne výrok o vině, ale o trestu už ano. Jeseničtí mladíci však jednali z ideologických, obecně protiromských pohnutek, tradovaných v prostředí, v němž žijí.
Žigovi, kteří výsledek soudního řízení pociťují jako křivdu, se jako poškození odvolat proti trestu nemohou, neboť řízení, až na náhradu škody, bylo sporem mezi státem a pachateli. Odvolat se nemůže ani místní romské občanské sdružení, jehož zástupce, moudrý starší pán, poukázal v televizi aspoň na to, že Romové tak ztrácejí důvěru ve stát a společnost, které je nedokážou, či ani nechtějí před násilím chránit.
Ví nejvyšší státní zástupkyně, že veřejný žalobce návrhem na podmíněné tresty narušil integraci Romů do společnosti, kterou prosazuje vláda? Zhodnotí vládní orgány morální škody, které návrh způsobil? Státní zástupce je sice ve své činnosti nezávislý, ovšem jeho nadřízení, a ministerstvo spravedlnosti a vláda mohou po něm vyžadovat, aby nejen přísně dodržoval zákon, ale uplatňoval v jeho mezích i vládní politiku. A tou povzbuzení "trestných výprav na Cikány" rozhodně není.
Mé otázky byly řečnické, státní zastupitelství i vládní orgány toto vše jistě vědí a seznámí i veřejnost, jaká opatření přijaly, aby se potenciální oběti rasistických útoků cítily bezpečněji.
PRÁVO 9. ledna 2004