Státní opera se po třech letech otevřela. Na Babiše před koncertem čekali demonstranti

Rekonstrukce stála 1,3 miliardy korun. Na slavnostní večer byli pozváni politici i umělci, mezi nimi i maďarský premiér Viktor Orbán. Své státy zastoupili velvyslanci a diplomaté Spojených států, Německa, Rakouska, Francie, Polska, Maďarska, Izraele, Norska nebo Slovenska.

Zúčastnila se i Monika Grüttersová, státní tajemnice a pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu a média. Českou republiku reprezentovali premiér Andrej Babiš,

předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), senátor Jiří Drahoš (za STAN) a ze známých umělců Miroslav Donutil, Jaromír Hanzlík a Štefan Margita s Hanou Zagorovou.

Babiš a Vondráček byli na místě už zhruba od 18 hodin, stejně tak například kardinál Dominik Duka.

Právě proti Babišovi (a také Orbánovi) proběhla na místě malá demonstrace. Asi třicítka protestujících se na předsedu vlády mohla připravit, protože jeho účast byla plánovaná. Lidé třímali transparenty s nápisy „Orbán nebo Babiš, oba patří za mříž”, „Noty Bureše ani opera nesnese” nebo že je Babiš „známý kmotr”.

Novinky navštívily prostory nově otevřené opery už pár hodin před slavnostním zahájením. „Máme pár hodin do otevření, takže jsme nervózní, prožíváme napětí. Asi tak jako před každou premiérou,“ řekl odpoledne s úsměvem Novinkám ředitel Národního divadla Jan Burian s tím, že rekonstrukce splnila cíl vrátit budovu do původní „barevnější“ podoby.

„Kromě toho, že se všechno obnovilo, tak kolem nás přibyly výrazné barvy, je tu úplně nová podlaha, nové sedačky. Máme novou oponu takovou parafrázi té původní, výtvarně se hlediště úplně zcelilo,“ vyjmenovával ředitel ND, jehož je Státní opera jednou ze čtyř scén.

Nedělní zahajovací koncert nazvaný Státní opera v proměnách času (1888-2018) režírovala Alice Nellis.

Již od 9. ledna se diváci mohou těšit na další představení, a to operu Fidelio.

Budova je výrazně renovována, zejména technologicky. Došlo k výměně vzduchotechniky či zavedení moderních divadelních technologií, jako je otočné jeviště nebo tablety s titulky v různých jazycích. Všechny restaurátorské práce byly prováděny ručně pod dohledem experta. Za projektem rekonstrukce stojí ateliér Masák & Partner.

Zásadní snahou bylo, aby veškeré změny byly pro diváka prakticky nepostřehnutelné a vsazení nových technologií nebylo na památce zřetelné. Jedinou patrnější změnou je přístavba nového patra nad zadní částí historické budovy. Kvůli hluku z nedaleké magistrály, metra a železnice bylo nezbytné provést odhlučnění budovy.

„Vytvořili jsme takzvaný dům v domě. Akustické místnosti jsme stavebně oddělili od okolních konstrukcí tak, aby se nepřenášely vibrace z vnějšku,” přibližuje Jan Luštický ze zmíněného ateliéru.

Budova opery v sobě kombinuje historické i moderní prvky. Zcela novou divadelní technologií je otočné jeviště s technologií zahloubenou mnoho metrů pod základy původní stavby.

Na návštěvníky nově čeká i titulkovací zařízení, které je v České republice k vidění vůbec poprvé. U každého sedadla je zabudovaný tablet, kde si každý divák může zvolit jazyk. V budoucnu bude možné na tabletech také zakoupit lístky na další představení nebo objednat občerstvení na přestávku.

V projektu se ateliér snažil co nejvíce přiblížit původní podobě opery z 19. století. Restaurátoři podle nálezové situace obnovili zdobenou teracovou podlahu foyer. Hlediště nyní zdobí replika originální opony, která shořela. Všechny restaurátorské práce se prováděly ručně pod dohledem experta.

Uvnitř opery došlo k malým dispozičním změnám, které se týkají zejména technického zázemí, a nově je vybudována zkušebna orchestru. Modernizace se dotkla také barů, restaurace i exteriéru. Fasáda opery je nyní v původní barevnosti a v prostranství mezi budovami je dokončována piazzetta.