Státní cena za literaturu letos nebude, prozaik Hájíček ji odmítl převzít

Porota za předsednictví básníka Petra Hrušky Hájíčka jako budoucího laureáta vybrala, ale v červenci po vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše předseda a další tři členové porotu opustili. Učinili tak na protest proti roli KSČM, která kabinet podpořila.

Hájíček odmítl cenu převzít právě kvůli tomuto kroku některých porotců. Cena má být podle něj apolitická a nemá být spojena s jakýmkoli momentálním politickým uspořádáním, což podle něho převážná část poroty zpochybnila.

Tradici státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo udělovaných od roku 1920 s řadou přestávek obnovil v roce 1995 ministr kultury Pavel Tigrid. Naposledy je loni získali Jáchym Topol a překladatelka Eva Kondrysová (in memoriam).

Bezprostředně poté, co vláda získala získala důvěru, i díky hlasům komunistů, zaslal předseda komise pro udělování ceny Hruška, sám laureát z roku 2013 za básnickou sbírku Darmata, rezignační dopis ministrovi kultury.

„Jsem nucen s okamžitou platností rezignovat na svoje členství v porotě Státní ceny za literaturu, neboť náš stát reprezentuje odpuzující vláda, která svoje posty vyhandlovala s komunisty a způsobila, že se extremistická politická strana stala skrytou i zjevnou součástí státní moci,“ uvedl ve svém dopisu publikovaném později v časopisu Revolver Revue (Bubínek Revolveru).

„Vím, že sama Státní cena za literaturu je dnes aktivitou, při jejímž udělování politická kritéria nehrají roli, a když mi bylo nabídnuto v minulém roce členství v porotě, přijal jsem jej. Myslím si totiž, že stát má umělce ve vlastním, sebezáchovném zájmu všemožně podporovat, a osvícení vládci to také po celé dějiny lidstva dělali. Poprvé od listopadu 1989 se nepokrytě a ochotně využívají politické síly, jež považuji za nelidské a zhoubné. Státní cena za literaturu je cenou reprezentativní, přičemž nereprezentuje pouze oceněného spisovatele, ale i vládu, jejíž vůlí je cena udělována. Nechci a nemohu se podílet na této reprezentaci vlády, třebaže jde o reprezentaci nepatrnou a většinu společnosti nějaká literární cena samozřejmě upřímně nezajímá.“

Rozvinula se diskuse, zda je státní cena uznání vládní, nebo obecně kulturní. Jako projev podpory Hruškova stanoviska rezignovali další tři členové: německý bohemista a profesor slavistiky na Heidelberské univerzitě Urs Heftrich, novinářka Kateřina Kadlecová z Reflexu a Petr A. Bílek, profesor Ústavu české literatury a komparatistiky na FF Univerzity Karlovy. Ze sedmičlenné komise tak zůstali jen Radovan Auer, ředitel pražského veletrhu Svět knihy, slovinská spisovatelka a překladatelka Tatjana Jamnik a kritička Eva Klíčová, Stanovisko odstupujících porotců i jejich argumenty podpořilo České centrum PEN klubu.

Stanovisko Jiřího Hájíčka (1967) potvrdila Právu tisková mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Rozhodnutí nepřevzít cenu oznámil laureát ministrovi kultury dopisem 6. září 2018. V listu napsal, že Státní cenu za literaturu považoval po roce 1989 za nepolitickou, čistě odbornou, jejíž prestiž je dána jmény dosavadních laureátů a porotců.

K rozhodnutí odstoupivších porotců dále uvedl přímo: „Chápu jejich osobní postoje, také jsem nevolil politické strany, které jsou nyní přímo či nepřímo u moci. Měl jsem však za to, že za současné úrovně naší demokracie Státní cena za literaturu stojí z principu svého fungování nad jakýmkoli momentálním politickým uspořádáním a není spojována se střídajícími se vládními garniturami a jejich představiteli. Právě toto však letos zpochybnila převážná část poroty svým odstoupením a jeho odůvodněním.“

Ministerstvo nepochybně porotu doplní. Podle Cigánkové o doplnění členů rozhoduje ministr kultury na základě návrhu Odboru umění, literatury a knihoven ministerstva. Následující doplnění bude konzultováno i s Radou Českého literárního centra.

„Doplnění předpokládáme na počátku roku 2019 a budeme veřejnost o něm včas informovat. O laureátech pro rok 2019 bude komise rozhodovat v červnu 2019,“ dodala Cigánková.