Statistiky nemocnic: Covidový pacient je i ten, koho přivezli kvůli zlomené noze

Podle Duška je zatím lidí, kteří byli hospitalizováni například se zlomenou nohou a teprve po příjmu se u nich zjistil koronavirus, menšina.

„Teď s vrcholícím omikronem samozřejmě přibývá lidí, kteří jsou s pozitivitou zachyceni až v nemocnici, protože roste pravděpodobnost, že do nemocnice dorazí člověk třeba s očním problémem. Vyjde u něj pozitivní test a je asymptomatický. Pravděpodobnost tedy logicky narůstá, celkové hospitalizace se v důsledku toho budou zvedat,“ řekl Dušek Novinkám.

Aktuálně (za sobotu) je v nemocnicích hospitalizováno 1989 pacientů s pozitivním výsledkem testu na koronavirus. Z toho je 177 osob ve vážném stavu. Údaj zveřejněný na webu ministerstva zdravotnictví ovšem označuje jako hospitalizace kvůli covidu i případy, kdy má pacient primárně jiný problém.

„Je jasné, že část hospitalizovaných jsou lidé, kteří přijdou do nemocnice s nějakým jiným zdravotním problémem, jsou vytřeni a zjistí se, že jsou covidoví. Pak už to jsou samozřejmě covidové hospitalizace, protože oni se k nim v nemocnici musí chovat jinak, a nemocnici to zatěžuje, ale nejsou to lidé, kteří tam jsou primárně s covidem,“ přiblížil šéf zdravotnických statistiků.

Podle Duška jde u čísel z nemocnic v „naprosté většině“ o lidi, kteří ve zdravotnických zařízeních leží ještě stále po nákaze deltou, nebo jde o neočkované lidi, kteří již mají potvrzenou nákazu omikronem.

„Víme přesně, kdo má skutečně proticovidovou léčbu, nebo kdo má lehčí hospitalizaci, nebo má jiný zdravotní problém,“ poznamenal Dušek, přesné číslo ale neuvedl.

Kdo z veřejnosti by chtěl znát víc, musel by se ponořit hlouběji do datových sad. Základní statistické přehledy na stránkách ministerstva sčítají všechny pozitivní hospitalizované dohromady. V přehledu jsou jen dvě křivky, a to modrá, znázorňující počet všech aktuálně hospitalizovaných osob s koronavirem, a červená, ukazující, kolik z nich je ve vážném stavu. A zatímco modrá křivka po celý týden mírně stoupala a až v sobotu opět klesla, červená naopak klesá setrvale.

V sousedním Německu se nyní řeší, že tamní spolkové země nedělají rozdíly mezi hospitalizací „kvůli“ covidu nebo „s“ covidem a obě skupiny jsou vykazovány dohromady. Z těchto statistik následně Institut Roberta Kocha, který ze zákona sleduje všechny infekční choroby, vypočítává statistiky.

Rozlišit, kdo skutečně dostává proticovidovou léčbu a kdo je hospitalizován s něčím jiným a pouze má pozitivní test, nelze. Situace v nemocnicích se tak může zdát dramatičtější, než ve skutečnosti je.

Předchozí česká vláda označovala počty hospitalizovaných za hlavní parametr hodnocení epidemie, podle Duška i náměstka ministra zdravotnictví pro řešení covidu Josefa Pavlovice to však už tak docela neplatí, a to ani v případě úvah o rozvolňování. Pavlovic Novinkám řekl, že oproti minulosti už nemají nemocniční statistiky primární vliv na rozhodování kabinetu o opatřeních.

„Momentálně se sleduje celkově 16 parametrů, kterými se epidemie omikronu řídí. Musíme si uvědomit, že omikron má jiné charakteristiky, než měla delta, proto ten kontext parametrů je úplně jiný než v předchozích vlnách,“ řekl Pavlovic.

I on očekává, že kvůli zásahu rizikových skupin budou od příštího týdne hospitalizace narůstat, ale na rozhodování vlády to už nebude mít primární vliv. Politici i odborníci je podle něj sice stále sledují, ale skládají si je do mozaiky s dalšími daty, jako jsou relativní pozitivita testů, symptomatičnost testovaných jedinců a další.

„Už to není tak, že to máme cílené jediným parametrem. Proto máme koordinátory lůžkové péče. Ti nám podávají informace z terénu. Neřídíme se tedy jen statistikou a čísly, které dorazí na ÚZIS, ale řešíme to i v kontextu s těmi koordinátory a reálnou situací terénu. To číslo je samozřejmě důležité, ale musí mít i ten kontext z terénu, kdy víme, že ty dva tisíce znamenají toto, toto a toto. Tak jsme schopni situaci predikovat s předstihem,“ nastínil Pavlovic.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tento týden mluvil o tom, že by rozvolnění opatření mohlo přijít v březnu. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba se ale uvažuje i o dílčích změnách už v bližší době. Jednou z nich by mohla být třeba v polovině února změna systému testování.

„Intenzivně se tím zabýváme a odpovědné orgány to diskutují,“ řekl Jakob k možnému dřívějšímu rozvolňování či možnému rušení opatření.