Statistik Komárek: Vláda má špatné rádce. Neví, jaká opatření mají vliv na epidemii

Kritika se vztahuje ke článku, který vyšel v časopisu Science, což je jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů. To ale nutně neznamená, že vše, co tam vyjde, je úplně správně.

Pan Kulveit je jedním z autorů tohoto článku. Často tam argumentuje tím, že může tvrdit, že vládní opatření fungují, protože data nacpal do svého modelu a vypadlo mu, že to funguje. My ale tvrdíme, že na základě takového modelu a dat, která jsou k dispozici, nemůžeme tvrdit o kauzálním efektu toho či onoho vládního opatření vůbec nic

To znamená, že jeho model není naprosto schopen říct, jestli ta opatření mají opravdu příčinný efekt na to, co se děje s epidemií. Nemůžu tvrdit, že tohle či ono opatření způsobuje, že se s ní něco děje. Nejde tu ale primárně pouze o ten model. Jde také o to, jaká data jsou do něj vkládána.

My nevíme, co způsobuje co. Kdybychom to věděli, tak bychom nemuseli dělat to, co děláme. Velká část vládních opatření totiž v podstatě pouze reaguje na zhoršující se situaci.

Ta se nejprve začne zhoršovat, což vyvolá zrychlené promořování populace. Tím postupně začne být v populaci víc imunních lidí, což má za následek postupné zlepšování situace, protože se zmenšuje počet lidí, kteří se mohou ještě nakazit.

To je víceméně přirozený průběh jakékoliv epidemie. Takže když do toho mezitím přijde nějaké restriktivní vládní opatření, tak zlepšování situace není nutně následkem toho opatření, nýbrž může být následkem toho, že se promořil dostatečný počet osob.

Například. Nemohu tvrdit ani to, že to ta opatření způsobují, ani to, že to nezpůsobují. Mohu říct, že nevím. Stejně tak politici nebo ředitel Ladislav Dušek z ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky). Oni se ale tváří, že to vědí.

V tomhle vám asi neřeknu úplně názor statistika, ale názor občana. Myslím si, že značná část těch opatření je naprosto nesmyslných a situace by mohla být plus minus podobná, i kdyby zde vůbec nebyly. Tím netvrdím, že všechna ta opatření jsou úplně k ničemu.

To je právě ten největší problém. My nevíme, která jsou k něčemu a která nejsou k ničemu, protože se vláda vehementně brání tomu to nějakým validním způsobem zjišťovat. Vloni v květnu jsem spolu se čtyřmi kolegy byl u tehdejšího ministra Vojtěcha (bývalý ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch pozn. red.) a už tehdy jsme mu říkali, že by bylo dobré zjišťovat, která z těch opatření opravdu mají nějaký vliv a která nemají.

Dá se to udělat, ale musí se to naplánovat, retrospektivně se to dělá už velice obtížně. Pro příklad. Máme tu hrozně dlouhou dobu zavřené školy. Kauzální závěry můžete činit například, pokud uděláte nějaký experiment. Několik týdnů jsme tu měli téměř přirozené podmínky pro experiment, kdy byly otevřené první a druhé třídy a zavřené třetí, čtvrté a další třídy.

Šlo tedy zjistit, jestli zavřené školy mají, nebo nemají smysl a vliv na šíření nákazy v populaci. Stačilo by vybrat reprezentativní skupiny rodin žáků, kde by se sledovala incidence nákazy v těchto skupinách. Pokud by byla podobná u rodiny prváků a druháků a u rodin třeťáků a čtvrťáků, tak není důvod mít zavřené školy, protože epidemie probíhá stejnou rychlostí v těch rodinách, kde nikdo nechodí do školy, i v rodinách, kde někdo chodí do školy.

Pořád se tu argumentuje tím, že když se otevřou školy, tak se tam nákaza bude šířit. Samozřejmě, bude se šířit, ale pokud se šíří úplně stejným tempem jako ve zbytku srovnatelné populace, tak je jedno, jestli ty děti do školy chodí nebo nechodí. To jeden příklad toho, co se mohlo dělat a neudělalo se to. Je to trestuhodné, že po tolika měsících zavřených škol se to nikdo ani nepokusil nějakým validním způsobem zjistit.

Nechtěl bych se vyjadřovat k tomu, čí je to selhání. Je to komplikovanější problém.

Opět je to názor občana, protože nic z toho nejsem schopen podložit tvrdými daty. Uzavření běžných obchodů mně osobně přijde naprosto nesmyslné s ohledem na to, kde jinde se lidé potkávají. Opět není jasné, jak jsou obchody rizikové, a jestli se tam nenakažují lidé stejně jako třeba kdekoliv jinde.

Názor mám asi takový, že roušky mají smysl třeba v MHD nebo v obchodech, víceméně tam, kde je více lidí v uzavřeném prostoru. Plošné nošení je podle mě kontraproduktivní. Ono to pak způsobuje i to, že lidé nosí roušky halabala všude a nenosí to pořádně ani tam, kde by to mělo význam. Pokud by se nosily jen tam, kde to opravdu význam má, tak potom si myslím, že proporce těch lidí, kteří by to tam nosili pořádně by vzrostla a mělo by to lepší efekt než teď.

Ano, ale ne z důvodu, že bych byl za každou cenu odpůrcem lockdownu, ale protože si myslím, že mnohé z nich mají spíše záporný efekt. Respektive na epidemii to má zanedbatelný příčinný efekt.

Drobnými důkazy, proč si to můžu myslet, jsou srovnání například z Floridy a Kalifornie, kdy jeden ze států razil velice benevolentní opatření, ten druhý byl zase přísný. Epidemie tam probíhala plus minus stejně v obou těch státech. Takže mohu do jisté míry tvrdit, že kdyby se průběh lišil, tak je to způsobeno těmi opatřeními, to se ale neděje. Takových případů je více.

PES mi přišel naprosto nesmyslný už někdy v tom listopadu. Když odhlédneme od opatření, která jsou navázána na ten či onen stupeň, tak jeho základem je výpočet jakéhosi rizikového čísla. Ten je do jisté míry založen na tom, jakým způsobem se predikuje to, co nastane v závislosti na několika faktorech.

Velká část vstupů je odvislá od toho, kolik lidí odhalí nějaké testování, problém je ale v tom, že reprezentativnost populace, která chodí na to testování se v čase dost mění. Počty pozitivních případů tedy mají různou vypovídací hodnotu dneska a různou v lednu, ale cpe se to do jakéhosi skóre, ze kterého má něco vypadnout. Ta čísla jsou tedy naprosto nevalidní k tomu, abych něco mohl tvrdit o celé populaci.

PES se na základě takovýchto dat snaží tvrdit něco o tom, co se děje v celé populaci. To prostě není možné, protože to nejsou reprezentativní data pro populaci zájmu, tedy Českou republiku, a nejsou konzistentní, to znamená, jejich vypovídající hodnota se mění v čase. Přirovnal bych to k věštění z křišťálové koule nebo bych se odvážil říct, i k černé magii.

Otázka je, jestli máme vůbec možnost významným způsobem aktivně krotit epidemii. Jestli bychom se spíše neměli zaměřit na zmenšování dopadů.

Netvrdím, že nemáme dělat nic a má se tomu nechat přirozený průběh. Pouze tvrdím a přijde mi trestuhodné, že i po roce používáme opatření, o nichž víceméně vůbec nevíme, jestli někam vedou, a o kterých naopak už dnes bezpečně víme, že způsobují škody v mnoha jiných oblastech.

Zákaz nějakých metalových koncertů s pěti tisíci lidmi na ploše fotbalového stadionu je asi naprosto zdůvodnitelný. Tam bez diskusí dochází k blízkému a dlouhodobějšímu kontaktu a zákaz metalového koncertu asi není pro společnost až tak devastující. Naopak školy jsou z mého pohledu největší katastrofa, která je. Vláda se přitom vůbec nesnaží zjistit, jestli má zavření škol vůbec smysl.

To se přiznám, že nevím. Budeme-li vycházet z toho, že očkování situaci vyřeší a budemeli vycházet z toho, že nejpozději do konce léta budou naočkováni všichni ti, co to chtějí, tak to patrně smysl nemá. Například zjistit, jestli má smysl zavírat školy, by trvalo nejméně měsíc.

Tak například jednou z velkých chyb českého státu je, že k ničemu zatím v nějaké větší míře nepřizvali ani jednoho odborného statistika, nejlépe biostatistika. On sám sice nic nespraví, jeho vstupy do mnoha věcí by ale mnohé věci potenciálně významně zlepšily.

Potkali jsme se v posledním únorovém týdnu, těsně před tímto lockdownem. Popsal bych to asi tak, že jsme si přátelsky hodinku popovídali, poté jsme se rozešli do svých domovů a svět si zase běží vlastním tempem.

Nějaké připomínky k jejich modelům jsme mu zaslali, ale dál se nic neděje. S ředitelem Duškem jsme se setkali už loni v květnu, kdy tam byl ještě pan exministr Vojtěch. Vyslechli jsme si množství slibů, do čeho všeho budeme potenciálně zahrnuti, slíbil nám nějaké podklady, které jsme od něj dodneška nedostali. Ale jinak se nic nestalo.

ÚZIS je odpovědný za sběr dat, jejich správu a výrobu nějakých sumárních statistik. To dělají myslím v rámci možností naprosto perfektně a to, co dokázali vybudovat, před tím klobouk dolů.

Problém ale je, že oni se v rámci koronaviru začali pouštět do odborné statistiky, kdy se na základě těchto dat snaží říkat něco o populaci a udělat o ní nějaké závěry. Já ale nevím o tom, že by v ÚZIS byl někdo, kdo vystudoval odbornou statistiku. Mají tedy obrovský odborný deficit v tom posouzení, co se z těch dat dá a nedá usuzovat.

Určitě se trefují ty krátkodobé modely. Problém je v tom, že se tyto modely snaží používat na dlouhodobé predikce, respektive usuzují z nich, že jedna věc způsobuje jinou. To se prostě nedá tvrdit.

Na rozdíl od pana Kulveita jsem vystudoval odbornou statistiku na všech úrovních a dvacet let se jí věnuji. Zde ale nejde vůbec o pana Kulveita. Odborný statistik má nezastupitelnou roli při řešení jakéhokoliv problému, ve kterém se vyskytuje vliv náhody, což je například právě ta epidemie.

Samotný odborný statistik sám nic nevyřeší, vždy musí být součástí většího mezioborového týmu a jakýkoliv tým bez něj je neúplný. Přirovnal bych to třeba k tomu, že anesteziolog sám žádnou operaci nedělá, ale bez něj by žádná operace nešla. A v České republice doposud k ničemu žádný odborný statistik přizván nebyl.