Statisíce Ukrajinců v Česku jsou v nejistotě. Prodloužení jejich dočasné ochrany se zaseklo

Ukrajinských uprchlíků je přitom v Česku přes 386 tisíc. Někteří zákonodárci tak varují, že pokud by byl čas na podávání žádostí příliš krátký, mohly by se systémy na přijímání dokumentů zhroutit.

„Vůbec není pravda, že máme čas do konce března,“ řekl poslanec Martin Exner (STAN), zpravodaj novely Lex Ukrajina 7, která má dočasnou ochranu prodloužit.

„Ukrajinci potřebují čas, aby se přihlásili. Když jim na to dáme týden a bude se jich denně přihlašovat padesát tisíc, systém může zkolabovat,“ popsal Exner. Ministerstvo vnitra také podle něj potřebuje čas, aby systém upravilo, což nemůže udělat bez zákonného podkladu.

Lex Ukrajina 7 se ovšem zasekl ve třetím čtení. Předkladatelem je ministerstvo vnitra, šéf resortu Vít Rakušan (STAN) už 6. prosince vyzval kolegy zákonodárce, ať s přijetím neotálejí. „Upozorňuji, že problém s tímto zákonem a posun termínů samozřejmě ty on-line registrace všech 380 tisíc Ukrajinců žijících na našem území výrazným způsobem ohrožuje,“ řekl Rakušan.

Už teď totiž mají poslanci skluz. Původně měla novela začít platit od 1. ledna 2025. „To se zjevně stihnout nedá,“ řekl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Zákon totiž ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. Má to však řešení. „Ve většině případů si sami ministři opravují data účinnosti ve třetím čtení, což možné je,“ dodal Benda.

Právě to ministr Rakušan učinil a navrhl změnit účinnost z 1. ledna na „den následující po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů“. „Důvodem je umožnit spustit on-line registrace k prodloužení dočasné ochrany v co nejdřívějším termínu,“ vysvětlil ministr. S každým dalším dnem projednávání novely se však zkracuje doba, kterou budou mít Ukrajinci na podávání žádostí.

Podle Exnera opoziční poslanci zdržují přijetí zákona svými obstrukcemi, ti to odmítají. „Je to klasické třetí čtení,“ myslí si poslanec Hubert Lang (ANO). Opozice podle něj vidí v textu řadu sporných bodů. Kromě jiného jsou to i dva pozměňovací návrhy, pod kterými je podepsán právě Exner.

První chce udělovat české občanství jen těm Rusům, kteří se vzdají ruského. Druhý pak zavádí nový trestný čin, neoprávněnou činnost pro cizí moc, tedy sběr citlivých, byť neutajovaných informací, například ve prospěch Ruska nebo Číny.

Lang chce také od ministra Rakušana slyšet, jak se budou azyly udělovat, pokud by bylo na Ukrajině vyhlášeno příměří. Dodal, že příští týden budou Lex Ukrajina projednávat poslanci ANO ve svém klubu. Budou řešit, zda by například novelu podpořili, pokud by Exner své návrhy stáhl. Ten nicméně takový krok už předem odmítá.

„Opozice obstruuje. Třetí čtení se mohou ukončit buď ve středu, nebo v pátek. Zatím to vypadá, že v příštím týdnu zařadíme pevné hlasování,“ popsal Exner. Hlasování by tak dostalo pevný čas, a kdo by nestihl vystoupit s projevem do té doby, už by se k řečnickému pultu nedostal.

Kromě prodloužení dočasné ochrany zavádí novela také takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt, určený pro uprchlíky, kteří jsou ekonomicky soběstační a rádi by se v Česku usadili déle. Po pěti letech života v Česku totiž budou moci držitelé dlouhodobého zvláštního pobytu požádat o pobyt trvalý.