Článek
„Prvních pár dnů byla návštěvnost portálu pro cizince několikanásobně vyšší než v běžném provozu,“ potvrdila velké množství přístupů mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Poměrně brzy se však provoz se vrátil do běžného fungování.
„Aktuálně o prodloužení dočasné ochrany zažádalo zhruba 350 tisíc osob,“ dodala mluvčí s tím, že údaje se nyní budou kontrolovat a resort jejich konečnou podobu zveřejní na začátku dubna.
Všichni Ukrajinci, kteří přes internet požádali o prodloužení ochrany, ji nyní mají platnou do 30. září tohoto roku. Aby se prodloužila až do konce března příštího roku, musí se osobně dostavit na pracoviště ministerstva vnitra. Díky dočasné ochraně u nás mohou uprchlíci legálně pobývat, mají přístup na trh práce nebo do systému vzdělávání. Mohou také pobírat humanitární dávku, která je určena pro cizince bez finančních prostředků.
Kdo si ochranu nestihl prodloužit, musí nyní u ministerstva podat novou žádost. Vzhledem k tomu, že podle údajů ministerstva je u nás držitelů dočasné ochrany přes 399 tisíc, lze předpokládat, že někteří ukrajinští uprchlíci o prodloužení skutečně požádat nestihli a budou muset podat novou žádost. Neznamená to však, že by měl takový žadatel znovu nárok na časově omezené výhody. „Například pokud daná osoba již vyčerpala zákonný benefit devadesáti dnů hrazeného zdravotního pojištění, nemá s opětovnou žádostí nárok čerpat dalších devadesát dnů,“ popsala Malá.
V přepočtu na tisíc obyvatel je u nás uprchlíků z Ukrajiny nejvíce v celé Evropě, za Českem jsou v této statistice postupně Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko.
Příjem 440 tisíc korun za rok
Podle lex Ukrajina VII budou moci někteří uprchlíci v dubnu vyslovit zájem o takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt, díky kterému získají jistotu, že budou moci v Česku zůstat dalších pět let a případně požádat o pobyt trvalý. Týkat se to ale bude jen těch ekonomicky nejaktivnějších. Podle návrhu, který by měla ve středu projednat vláda, budou muset žadatelé vydělávat alespoň 440 tisíc korun hrubého ročně. Podle vládních představitelů by na tuto hranici mohla dosáhnout až pětina uprchlíků, kritici o tom však pochybují.
„Nejsem si jist, zda 15 až 20 procent držitelů dočasné ochrany má odpovídající příjem a zda to odpovídá aktuálním datům v oblasti zaměstnanosti. Obávám se, že většina lidí s dočasnou ochranou nebude schopná dosáhnout požadovaného příjmu,“ uvedla například ve svých připomínkách Kancelář veřejného ochránce práv Stanislava Křečka.
I uprchlíci, kteří na zvláštní dlouhodobý pobyt nedosáhnou, u nás budou moci dál zůstat. Pokud by však na Ukrajině nastalo příměří, nebo dokonce mír, měli by alespoň podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) postupně přejít do běžného režimu, jaký platí pro ostatní cizince, tedy například požádat o přechodný pobyt nebo azyl.
Podle Rakušana by se na společných pravidlech pro případ příměří měla domluvit celá Evropská unie ještě během polského předsednictví radě, tedy v první polovině tohoto roku.
Je to přitom právě rada, tedy zástupci jednotlivých členských zemí, kdo rozhoduje o prodlužování dočasné ochrany Ukrajinců. Pokud rada letos ochranu uprchlíků opět o rok prodlouží, nebude v Česku prodlužování registrace probíhat pod takovým tlakem. „Novela zákona lex Ukrajina VII zavedla obecnější formulace týkající se prodlužování dočasné ochrany,“ řekla Malá. V praxi to znamená, že se nebude muset přijímat další změna zákona, ale postačí stávající legislativa.
