Stát zveřejnil dvě studie ke stavbě gigafactory na Karvinsku. Odpůrci obě zpochybňují

Lidé navíc stále důrazně vyzývají stát, aby našel pro výstavbu továrny jinou lokalitu a nestavěl na zelené louce pod jejich rodinnými domy u chráněné ptačí rezervace, ale na brownfieldu.

Obě studie podle zástupců Státní investiční a rozvojové společnosti a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR říkají, že za dodržení určitých podmínek a kompenzačních opatření je možné gigafactory v záplavovém území u dolnolutyňských rodinných domů postavit.

„Považuji za nejdůležitější ten fakt, vyplývající z dopadové studie, že mzdy, které jsou v tomto regionu dneska nabízeny, jsou velmi nízké. Tento nový investor by měl vytvořit tlak na růst mezd, tlak na transformaci průmyslu. Firmy na to budou muset reagovat, což zvýší prosperitu celého regionu,“ řekl Novinkám jeden z řešitelů dopadové studie Jan Havránek z AQE Advisors.

Dodal, že odhad mzdy na základních pozicích v gigafactory je 50 až 60 tisíc korun, což je nárůst o 50 až 80 procent k tomu, co zde nyní lidé berou. „Předpokládáme, že práci zde najdou lidé z dojezdové vzdálenosti 30 minut, a to z Bohumína, Orlové a z Karviné, ale třeba i z Ostravy. Důležitý fakt je, že zde jsou lidé pro práci v továrně. Projekt může zvýšit kvalitu života obyvatel tohoto kraje,“ upozornil Havránek.

Podotkl ale, že jejich studie vychází z toho, že přístup investora, který nicméně stále není znám, bude zodpovědný. „Věříme, že nepůjde o žádné pytláctví. Kdyby se však investor nechoval zodpovědně, tak zde mohou vzniknout obrovské problémy, jako například vysoký nárůst počtu cizinců, snížení bezpečnosti a zvýšení kriminality. Velmi důležité proto je, aby stát při jednání s investorem do investiční smlouvy všechny důležité parametry zafixoval,“ shrnul Havránek.

Filip Urban z Vodohospodářského rozvoje a výstavby, který zpracovával záplavovou studii pro stavbu gigafactory v Dolní Lutyni, uvedl, že na základě aktuálních podkladů dokázali popsat odtokové poměry v obci. „A dle toho jsme byli schopni umístit průmyslový park do záplavového území a navrhnout nezbytná opatření, aby byl park chráněn proti povodním. A zároveň aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů v jeho okolí. Proto byly navrženy odtokové koridory,“ vysvětlil Urban.

O tom, zda na Karvinsku nakonec vznikne obří továrna na výrobu baterií do elektroaut, tak zřejmě rozhodnou až výsledky studií zkoumající vliv projektu na životní prostředí, tzv. EIA a SEA.

Podle odpůrců projektu, především obyvatel Dolní Lutyně, kteří gigafactory odmítli i v referendu, jsou studie neúplné. „Jsme moc rádi, že nás stát přizval do Bohumína k jednání a obě studie nám představil, nicméně musíme říct, že jsou obě studie neúplné, hlavně tedy ta záplavová,“ reagoval zástupce spolku Zachovejme Poolší Martin Bohoněk.

Dodal, že u té povodňově studie chybí kolem 25 procent. „Například simulace stoleté vody vůbec neakceptuje velký ochranný val, který má být u obce postaven. A to se nám nelíbí. Co se týká té dopadové studie, tak ta se prostě dá vykládat různým způsobem. Každý má svůj úhel pohledu. Nicméně tuto studii budeme analyzovat,“ líčil Bohoněk.

Podotkl, co že zejména odpůrcům vadí, je to, že se ve studii řeší jen první dvě etapy projektu. „Zajímalo by nás, zda má stát páku na zahraničního investora, aby průmyslový park dokončil do 10 let v celém rozsahu, jak je představován. Ne že to dopadne tak, že postaví jen část parku, půda a příroda po jeho zásahu zůstane poškozená, zásah do osudů místních rodin bude také nevratný. Ne že investor jen pokrčí rameny a od nedokončeného projektu odejde. Stále vyzýváme stát, ať najde jinou vhodnější lokalitu a hlavně na brownfieldu,“ shrnul Bohoněk.

V Dolní Lutyni chce gigafactory za 200 miliard korun na 280 hektarech zemědělské půdy postavit zatím tajný zahraniční investor. Podle informací mezi místními a v médiích má jít o jihokorejský Samsung. Výrobu chce spustit v roce 2028.