Článek
NKÚ se zabýval programy Podpora prevence před povodněmi II, jehož výdaje mají být po ukončení 11,5 miliardy korun, a Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží, ze kterého má být poskytnuta částka přesahující tři miliardy.
Ministerstvo zemědělství označilo tiskovou zprávu NKÚ za „dezinformování veřejnosti”. "V kontrolním protokolu předaném na závěr kontroly podobná výhrada a kritika není uvedena, protože kontrolní skupina NKÚ pochopila rozdílnost hodnocených programů z hlediska indikátorů efektivity," uvedla v reakci na tvrzení NKÚ mluvčí ministerstva Dana Večeřová.
V programu rekonstrukcí nádrží se kontroloři zabývali 15 projekty. "U osmi akcí v tomto programu konstatovali, že peníze šly na akce, které měly pro ochranu obyvatel a majetku před povodněmi malý, nebo vůbec žádný význam," uvedla Málková. Na zmíněných osm projektů dalo ministerstvo 111 miliónů korun.
Přijdou další kontroly
Zbylých 18 kontrolovaných projektů z programu prevence před povodněmi bude podle NKÚ možné vyhodnotit až po skončení programu v letošním roce.
Ministerstvu zemědělství vytýkají kontroloři hlavně vágnost při stanovení cílů a vlastností projektů protipovodňové ochrany. "U druhého, 'rybníkářského' programu ukazatele zaměřené na počet chráněných obyvatel nebo rozsah ochráněného majetku chyběly úplně, takže nebude možné vyhodnotit, jestli byly peníze z hlediska prevence povodní proinvestovány skutečně efektivně," sdělila mluvčí NKÚ.
Podle MZe bude možné program prevence před povodněmi vyhodnotit po ukončení všech projektů, a to počtem ochráněných obyvatel a hodnotou ochráněného majetku. Podobně tomu bylo u první etapy programu realizované v letech 2002 až 2007. Opatřeními za 4,1 miliardy korun tehdy bylo podle MZe před velkou vodou ochráněno 315.000 obyvatel a majetek za 210 miliard korun.
U "rybníkářského" programu jsou podle Večeřové jeho účinky vyjádřeny vytvořeným objemem k zachycení vody ve výši deseti procent z objemu rekonstruovaného rybníka. Druhým ukazatelem je zajištění bezpečnosti rybníků úpravou bezpečnostních přelivů proti protržení hrází. "Ostatně v protokolu NKÚ jsou tyto skutečnosti správně uvedeny," podotkla.
Délka ochrany se zkrátila o pětinu
Příjemci dotací zase podle úřadu například nestanovili ve výběrových řízeních nejvyšší možnou výši smluvních pokut či délku záruční doby. Někteří uchazeči pak ve výběrovém řízení nabídli neopodstatněně vysoké smluvní pokuty nebo nepřiměřeně dlouhé záruční doby. Díky tomu získali zakázky, i když nabídli vyšší cenu než ostatní uchazeči, uvedl NKÚ.
"Při kontrole u příjemců dotací kontroloři zjistili nedostatky třeba v přípravě jedné stavební akce, kdy byly postupně vypuštěny tři z pěti lokalit, v nichž se měla protipovodňová ochrana budovat. Délka ochrany proti povodním se tak zkrátila oproti původnímu plánu o 21 procent, náklady ovšem naopak vzrostly o 12 procent," uvedla mluvčí.
Šlo o projekt Povodí Labe u Lovosic na Litoměřicku, kde měla podle dokumentace pro územní řízení vyrůst protipovodňová ochrana o délce 8,2 kilometru v pěti lokalitách s náklady 631 miliónů korun. Nakonec se ale náklady zvýšily podle rozhodnutí o poskytnutí dotace o zhruba 74 miliónů, kdežto délka protipovodňové ochrany se zkrátila o téměř dva kilometry. Stavbu povodí zahájilo v roce 2010, nyní je téměř dokončena. Stát ji dotuje zhruba 650 milióny korun, píše v kontrolní zprávě NKÚ.
