Článek
Jestliže koncem března loňského roku zbývalo 66 435 neprojednaných položek z žádostí církví, podle zprávy, která hodnotí stav restitucí ke konci září, to bylo 60 894 položek. Církve přitom požádaly o vydání 136 974 položek – budov, polí, luk, lesů, ale i obrazů, soch, nábytku a dalších cenných předmětů.
Do září se podařilo přepsat vlastnické právo jen v 6665 případech, což je zhruba pět procent z požadovaného majetku. Státní orgány naopak odmítly dohodu o vydání 26 tisíc položek. A podle informací Práva se proces vydávání ani poté nezrychlil.
Již loni v červnu přitom vypršela lhůta, do kdy měly být dohody mezi státem a církvemi uzavřeny. Církve mají možnost v případě, kdy s nimi státní orgány dohodu neuzavřely, ať proto, že majetek vydat nechtěly, nebo církve nedoložily jejich nárok, obrátit se na Státní pozemkový úřad. Ten má na odvolání až rok.
Za průtahy si mohou i samy církve, protože, jak upozornil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), církve ve snaze pojistit si projednání svých žádostí je rozesílaly na všechny strany.
„Některé oprávněné osoby zaslaly výzvy pro jistotu na více míst,“ uvedl podle zprávy premiér. Podle něho se navíc často těžko rozlišuje, co je zemědělský majetek, protože záleží na tom, jak církve samy nemovitost označí.
Na tento rozpor poukazuje i ministerstvo obrany. „Církve všechny výzvy vnímají jako zemědělské nemovitosti, přestože nesplňují zákonnou podmínku pro zemědělskou nemovitost,“ kritizuje obrana přístup církví.
Kultura pošťákem, kraje nevydávají
Další nepřesnosti podle premiéra plynou z toho, že výzvy na vydání nemovitých věcí se podávají podle stavu zapsaného v pozemkových knihách, ale budovy jsou vydány podle stavu v katastru nemovitostí.
To svědčí o tom, jak složitou materií církevní restituce jsou. Největší kus práce odvedl Státní pozemkový úřad, který ke konci září posoudil 22 580 položek. Přesto mu zbývalo ještě přešetřit 46 490 položek.
Většina ministerstev dostala ve srovnání s tímto úřadem či s Lesy ČR jen minimum žádostí. Vypořádala se s nimi razantně – odmítla je. Tak to udělala ministerstva pro místní rozvoj, sociálních věcí a školství, a jak před nedávnem upozornilo Právo, i resort obrany. Stejně dopadlo 149 žádostí o vydání zemědělského majetku na ministerstvu životního prostředí.
Svérázně se vypořádalo s žádostmi ministerstvo kultury, které dvě třetiny přeposlalo jinam, hlavně krajům. Proti tomu se ohradil především Karlovarský kraj, který dostal pět žádostí – byla mezi nimi i budova Integrované střední školy v Chebu, kterou chce rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, a dále mnoho exponátů různých muzeí.
Kraj upozornil, že jde „o vadnou interpretaci zákona“, neboť kraje nejsou povinnou osobou podle zákona a ministerstvo mělo žádosti rovnou vrátit odesílateli.
Církve se domáhají majetku i v dalších krajích. Jde často o sochy, obrazy či o knihy. Klášter minoritů žádá po Ústeckém kraji vydání pěti soch světců. Plzeňský kraj byl vyzván, aby odevzdal plzeňskému biskupství dřevěnou Madonu s dítětem.
Často jde také o drobné předměty
Jihočeskou vědeckou knihovnu vyzvala Provincie řádu minoritů a Provincie bratří františkánů k vydání 15 169 svazků knih. Z olomoucké vědecké knihovny by mělo být vydáno františkánům 7000 svazků knih. Karlovarské muzeum by mělo Kanonii premonstrátů Teplá vydat 522 knih a tisků.
Jihočeský kraj byl vyzván, aby vydal čtyři budovy středních škol, které požadují Biskupství českobudějovické, cisterciáci z Vyššího Brodu a Česká katolická charita.
Další výzvy se týkají drobných předmětů, které skončily v krajských či městských muzeích. Jde např. o kamennou kropenku, ornáty, štoly, mince, barokní klekátko, lavice nebo o cínové barokní svícny, hlavy andělíčků, pečetidla, glóby či visací hodiny.