Stát vydá církvi v restituci zámek v Kroměříži

Dohodu o vydání podepíše Národní památkový ústav (NPÚ) s olomouckým arcibiskupstvím příští rok, řekla v úterý mluvčí NPÚ Simona Juračková.

Obě strany se podle Juračkové shodly na vůli pokračovat ve spolupráci. V úterý zástupci obou institucí podepsali dohodu o vydání Knížecího domu a Mincovny, které církev převezme v pátek.

Kroměřížský zámek je spolu s okolními zahradami zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Stát při rozhodování o vydání památky dlouho prověřoval, zda přilehlá Podzámecká a nedaleká Květná zahrada vždy patřily historicky k zámku.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner proces vydávání církevního majetku ocenil. „Jsem rád, že dnešním podpisem pokračuje proces vydávání historického majetku arcibiskupství,” uvedl. Ocenil, že se obě strany shodly na vůli pokračovat ve spolupráci.

„Smlouvu o vydání zámku a Podzámecké zahrady chceme podepsat současně se smlouvou o služebnosti, kterou tyto objekty předáme Národnímu památkovému ústavu k dlouhodobému užívání. To bude bezplatné, ale s povinností starat se jako správný hospodář,” dodal olomoucký arcibiskup.

V případě Květné zahrady hodlá podle něj arcibiskupství požádat soud o přezkum rozhodnutí. Podle mluvčího arcibiskupství Jiřího Gračky se na základě informací NPÚ očekává uzavření dohody o vydání Podzámecké zahrady a kroměřížského zámku v příštím roce.

Biskupská mincovna, která má být spolu s Knížecím domem vydána v pátek, byla podle informací z arcibiskupství vybudována olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu na počátku druhé poloviny 17. století, první mince zde byly raženy již v roce 1666.

Mince a medaile se zde razily až do roku 1759, kdy byla rozhodnutím Marie Terezie mincovna zrušena a její zařízení odvezeno do Vídně. Budova byla upravena na byty pro zaměstnance zámku, v 90. letech 20. století byla obnovena a od roku 1998 je zpřístupněna návštěvníkům.

Knížecí dům v sousedství mincovny se poprvé připomíná v roce 1621, stával zde však již mnohem dříve, jak o tom svědčí renesanční portál z konce 16. století. Bývaly zde byty knížecích, biskupských úředníků.

Arcibiskupství žádalo o vydání zámku podle svých slov proto, že tvoří jeden celek s inventářem, který mu nikdy nepřestal patřit. Obrazárna kroměřížského zámku je po Národní galerii v Praze druhá nejvýznamnější v Česku.

Celý soubor více než 500 obrazů představuje unikátní sbírku i v evropském měřítku. Obsahuje plátna a desky věhlasných autorů, jako jsou Tizian, van Dyck, Brueghel, Cranach či Veronese. Nejcennějším exponátem je Tizianův obraz Apollo a Marsyas.

NPÚ evidoval téměř 50 výzev k vydání majetku v rámci církevních restitucí. Přibližně polovina žádostí byla odmítnuta nebo vrácena. K nejvýznamnějším vydaným položkám patří také ještě areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

NPÚ ale odmítl vydat německému řádu hrad Bouzov. Řád se chce proti rozhodnutí bránit soudní cestou. Na soud se už také obrátily další řády, většinou kvůli nevydaným lesům a pozemkům.