Stát ušetřil miliardu, ale kšeftaři s chudobou neslevili

Náklady na doplatek na bydlení se z 3,2 miliardy korun v roce 2014 smrskly na loňských 1,9 miliardy. Znalci terénu však upozorňují, že obchodníci s chudobou z cen za ubytování v ghettech neslevili a jejich klienti doplácejí ušlé dávky hmotné nouze z jiných zdrojů. Běžně chtějí v chudších oblastech dál měsíčně 10 tisíc korun za místnost s několika obyvateli.

Nejvíc se doplatky na bydlení proplácejí v Moravskoslezském kraji. Loni to stát vyšlo na půl miliardy. V Ústeckém kraji se na bydlení doplácelo bezmála 250 milionů. Třetím nejvyšším příjemcem byla lidnatá Praha, kde lidé inkasovali skoro 200 milionů.

Nejméně peněz na doplatky putovalo na Vysočinu (31 mi­lionů), do Pardubického (37 milionů) a Plzeňského kraje (51 milionů).

Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá doplatek na bydlení úplně zrušit a nahradit ho jiným systémem podpory.

„Doplatek na bydlení pobírá asi 35 tisíc domácností, z toho 15 tisíc rodin s dětmi. Z nich kolem sedmi tisíc bydlí v ubytovnách a v chatkách. Ti o doplatek přijdou určitě. Ostatní o něj také mohou přijít, protože se zpřísní stavebně-technické standardy na byty, do nichž bude možné novou dávku vyplácet,“ vysvětlil Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi (IPSI).

Ze stejného důvodu by mohla přijít o podporu i část z 220 tisíc příjemců jiné dávky – příspěvku na bydlení. Ale kolik jich bude, se nedá zatím odhadnout.

„Vždycky jsme varovali, že omezování a odebírání dávek lidem s chabými příjmy, v exekuci a v sociálně vyloučených lokalitách povede k tomu, že definitivně ztratí možnost normálně pracovat a bydlet a donutí je pracovat načerno a donekonečna se stěhovat z místa na místo. Záměr ministerstva teď může vést k tomu, že tady budeme mít nové zástupy bezdomovců,“ řekl Šimáček.

Podle předběžných plánů hodlá ministerstvo doplatek na bydlení zrušit společně i s příspěvkem na bydlení, který loni celkově vyšel státní kasu na 7,7 miliardy korun. Obě dávky se mají sloučit v jednu pod názvem přídavek na bydlení.

Zrušení doplatků pro lidi z ubytoven a chatek by mohlo přinést úsporu kolem 330 milionů korun. Ale ani to není jisté. Podle Šimáčka totiž budou něco stát i nově zavedené kontroly ve všech téměř 200 tisících domácností, které by měly na přídavek nárok. To je novinka, neboť doposud šetření v domácnosti probíhá jen u příjemců doplatku na bydlení. Nová šetření mohou vyjít i na desítky milionů korun.

Navíc je otázkou, co se stane s lidmi, kteří v důsledku reformy přijdou o bydlení. Někteří jednotlivci i rodiny ztrátu doplatku možná utáhnou, protože pracují načerno. Při zatížení exekucemi by se jim totiž legální zaměstnavatelský poměr nevyplatil. Desítky tisíc domácností již také o doplatek na bydlení nebo příspěvek na živobytí v posledních dvou letech v důsledku výrazných změn v zákoně přišly.

Ale třeba seniory, invalidy či rodiny s dětmi by mohl majitel ubytovny vyhodit na ulici. Podle Platformy pro sociální bydlení se právě v důsledku zpřísnění podmínek čerpání dávek na bydlení stává, že provozovatel ubytovnu zavře a neziskové organizace ve spolupráci s obcí narychlo zajišťují rodinám střechu nad hlavu. Improvizovaně třeba v tělocvičně.

A to jsou důsledky snížení výše vypláceného doplatku o 20 procent proti skutečným nákladům. Ke změně ve výplatách doplatku na bydlení v posledních letech došlo několikrát. V minulosti ale stát vyplácel lidem v hmotné nouzi na bydlení celou částku v místně obvyklé výši.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) však na pobouření reagovala slovy, že reforma ještě není hotová a seniorů ani dětí by se dotknout neměla. „Vzhledem k situaci, kdy celá věc není ani v meziresortním připomínkovém řízení, je opravdu předběžné cokoliv komentovat,“ napsala právu mluvčí resortu Barbara Eckhardová.

Opatření je výsledkem rozsáhlé revize dávek, po které volá i premiér Andrej Babiš (ANO), když žádal, aby resort pro své programové plány našel i úspory. Po analýze všech pojistných i nepojistných dávek v hodnotě více než půl bilionu korun se však reforma omezila na reformu dávek na bydlení. V současnosti ministryně žádá pro své programové cíle v příštím roce o 11 miliard korun navíc.