Stát se zbavuje letiště Líně, před pár lety ho označil za strategické

Stát se tak zbavuje letiště, které přitom bylo ještě před pár lety strategické.

Areál letiště stále využívá soukromá společnost PlaneStation Pilsen na základě nájemní smlouvy, kterou v roce 2000 uzavřela na 50 let s ministerstvem obrany.

To sice v roce 2013 smlouvu jednostranně zrušilo, ale tento krok je dodnes předmětem soudního sporu.

Jednatel PlaneStation Petr Kutný Právu řekl, že zlikvidovat letiště takového formátu, a navíc fungující, je naprostá blbost.

„Během roku tady vzlétnou a přistanou tisíce menších letounů. Zázemí tady má letecká záchranka a funguje tu několik leteckých škol,“ uvedl Kutný s tím, že firma má dokonce v plánu povýšit letiště pro letadla kategorie 3C, což jsou stroje s rozpětím křídel až 36 metrů.

Dostačující jsou k tomu parametry přistávací dráhy, která je 2,5 kilometru dlouhá a 60 metrů široká.

Důvod pro zrušení letiště vidí Kutný v tom, že s ohledem na ochranné pásmo nelze v jeho blízkosti stavět vyšší budovy. „Tohle omezení zřejmě někomu vadí,“ dodal jednatel.

Upozornil také na to, že i armáda trvala na zachování letiště, což bylo jednou z podmínek uzavřené nájemní smlouvy.

I samo ministerstvo obrany tvrdí, že letiště je důležitou organizační složkou státu pro jeho obranu. Alespoň tím argumentovalo v žalobě z roku 2019, kterou se bránilo placení obcím za užívání jejich pozemků v části areálu.

„Letiště má své místo ve struktuře objektů potřebných pro obranu státu. Vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě má zajistit zázemí pro vynucená přistání a krizové stavy. Tento prostor je dále využíván k výcviku složek NATO a Armády ČR,“ stojí v žalobě, do které mělo možnost Právo nahlédnout.

Spor mezi společností PlaneStation a ministerstvem obrany trvá několik let. Firma v roce 2010 přestala hradit nájem údajně kvůli tomu, že nemůže letiště plně využívat.

Její zástupci tvrdili, že byli ministerstvem uvedeni v omyl u technických parametrů letiště.

Upozornili především na to, že v nájemní smlouvě byla uvedena přistávací dráha delší, než byla ve skutečnosti, což bránilo provozu dopravních letadel. Firma proto požadovala slevu z nájemného, které činilo 10 milionů korun ročně.

„Pořád nám slibovali, že to nějak vyřeší. Nic se nedělo, tak to bohužel takhle skončilo,“ řekl k tomu Kutný.

Armáda nárok firmy neuznala, odmítla jakoukoliv finanční kompenzaci a v roce 2013 ji za porušení povinnosti nájemce vypověděla smlouvu. Zároveň společnost vyzvala k vyklizení letiště, což neakceptovala.

Ministerstvo proto podalo postupně tři žaloby – soudně se domáhalo zaplacení dluhu na nájemném, vyklizení areálu a třetí žalobou na vydání bezdůvodného obohacení napadlo firmu za to, že i po vypovězení smlouvy dál letiště využívá a inkasuje peníze od třetích subjektů za dílčí pronájmy.

Okresní soud Plzeň-sever v září 2019 rozhodl, že nájemní smlouva byla řádně uzavřena a firma byla povinna plnit závazky z ní vyplývající, tedy včetně řádného placení nájmu.

Verdikt však letos v lednu zrušil v odvolacím řízení Krajský soud v Plzni a nařídil okresnímu soudu doplnit dokazování a znovu rozhodnout. Ten zatím jednání nenařídil.

„Čekám ještě na jeden znalecký posudek,“ vysvětlil samosoudce Antonín Pektor. Další dvě zmiňované žaloby soudy zatím ani nezačaly projednávat.