Stát se zaručí miliardou za firmy, které chtějí obnovit Ukrajinu

„Hlavní potřebou Ukrajinců je energetika. Je to dané tím, že jim Rusové systematicky ničí energetickou infrastrukturu,“ popsal Michal Nebeský, člen představenstva Národní rozvojové banky (NRB), která českou žádost Evropské komisi odesílala.

Seznam podniků byl součástí žádosti, může se však ještě měnit a dále rozšiřovat, i proto nechtěl Nebeský zatím jmenovat konkrétní firmy. Ukrajina podle něj stojí zejména o projekty, které jsou více na východě, tedy blíže frontové linii, kde je země nejzničenější.

Některé české firmy ze zmíněného seznamu chtějí působit na západě Ukrajiny, jiné však chtějí mířit do Kyjeva a další i do Dnipru na východě země. „Zájem firem byl zpočátku spíše opatrný, ale nyní už zaznamenáváme postupný nárůst poptávky,“ uvedl Nebeský.

Dohromady Evropská unie nachystala na záruky 7,8 miliardy eur, tedy téměř 200 miliard korun, to je však částka určená pro firmy ze všech členských zemí. Zhruba jednou pětinou až jednou třetinou se vždy za úvěr musí zaručit národní stát. Protože Česko usiluje o celkovou záruku čtyř miliard, vychází na český stát podíl ve výši jedné miliardy. Na tu by se mělo složit ministerstvo zahraničních věcí, má dát přes dvě stě milionů, zbytek pak ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Máme silná ujištění z obou ministerstev,“ odpověděl Nebeský na dotaz Novinek, zda už mají finanční prostředky jisté. Všechny navržené projekty jsou neustále konzultovány s komisí i s Ukrajinou, ty je totiž musejí schválit. „Je poměrně velká šance, že náš návrh bude Evropskou komisí podpořen v plné výši,“ uvedl Vilém Řehák, který má přípravu projektu v NRB na starost.

Zatím podle něj na Ukrajině působí zejména nadnárodní instituce jako Evropská investiční banka, z národních rozvojových bank jde pak o tu německou a polskou.

„Evropská komise nám dává najevo, že o působení české Národní rozvojové banky velmi stojí,“ dodal Řehák. Ke schválení celého programu by mělo dojít 23. ledna příštího roku, spustit by se měl na přelomu září a října 2025. Firma si pak půjčí od komerční banky, české či ukrajinské, za úvěr však bude v důsledku ručit Evropská komise a český stát.

Byť formálně musí jít úvěr ukrajinskému podniku, půjde to vyřešit například založením dceřiné firmy na Ukrajině. Podle Nebeského by se v první fázi mohlo ucházet o záruky až deset středně velkých projektů z Česka. Pokud se tento pilotní projekt podaří, mohlo by Česko v budoucnu usilovat o vyšší záruky z Unie, poté by však logicky byla nutná i větší spoluúčast státu.

„V okamžiku, kdy ukážeme výsledky, bude určitě stoupat ochota státu do tohoto projektu investovat,“ popsal Nebeský s tím, že jde samozřejmě o pomoc Ukrajině, ale také o byznys. „Pro český stát je to velice výhodný model. Podpora českých firem ve výši čtyř miliard ho stojí miliardu jednu a tu ani nemusí v ideálním případě utratit,“ dodal Řehák. Pokud se podle něj projekt osvědčí, mohly by české firmy v budoucnu usilovat o násobně vyšší záruky.