Stát prodal stovky bunkrů, jsou z nich muzea i chaty

S prodejem prvních bunkrů stát začal před 15 lety. Ministerstvo obrany tehdy zaevidovalo 4660 objektů předválečného stálého lehkého opevnění, tedy řopíků, a 247 objektů stálého těžkého opevnění. Do poloviny letošního ledna převedlo nebo prodalo různým zájemcům v rámci celého Česka 1567 řopíků a 105 velkých bunkrů.

„Ministerstvo obrany zaznamenalo v posledním období zvýšený zájem o koupi nabízených opevnění. Zájem o koupi objektu ovlivňuje jeho cena, stav, lokalita, ve které se nachází, a samozřejmě i jeho velikost, přístup k objektu a možnost budoucího využití,“ sdělil Právu Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva.

Lidové označení řopík vzniklo ve druhé polovině 30. let minulého století podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), které jejich výstavbu řídilo. Jeden z nich koupil před lety u Vratěnína na jihozápadní Moravě i architekt Jan Tyrpekl, který na něj „nasadil“ dřevěnou konstrukci. Tzv. útulnu nyní pronajímá přes Airbnb.

Zájem o opevnění, která byla ve 30. letech minulého století vybudována jako obrana před Hitlerovou armádou, ale nakonec nebyla pro to využita, je podle Caletky po celém Česku.

„Nabízený majetek však musí být nejprve majetkoprávně uspořádán. Vzhledem k době výstavby a utajení nebyla opevnění vždy zanesena v katastrálních mapách a zkolaudována podle stavebního zákona,“ upozornil.

V bunkrech vznikají i malá muzea, která se stávají turistickými atrakcemi. Jeden z řopíků z roku 1938 zrekonstruovali například milovníci vojenské historie ve Velkém Březně na Ústecku. Zájemcům tam nyní představují život v bunkru, lidé v něm mohou slyšet i autentické zvuky tehdejších zbraní.

Ceny objektů opevnění, a to nejen řopíků, ale i těžkých opevnění, to znamená srubů a tvrzí, se stanovují znaleckými posudky. Stát potom bunkry nabízí v elektronických aukcích. „Ceny se v průměru pohybují od 30 do 300 tisíc korun,“ uvedl Caletka s tím, že v posledních třech letech získal státní rozpočet z prodeje bunkrů zhruba 2,2 milionu korun.

Nabídka bunkrů je na webových stránkách ministerstva obrany www.onnm.army.cz. Loni si lidé mohli koupit řopík třeba na jižní Moravě a ve Slezsku, mj. v katastrálních územích Mikulov, Šatov, Chvalovice, Opava nebo na Karvinsku. Letos má ministerstvo v plánu prodávat nebo bezúplatně převádět dalších více než 150 pevnostních objektů.

Že si ubytování v rekonstruovaných bunkrech Češi oblíbili, dokládají i čísla portálu Slevomat. „Atrakcí spojených s vojenskou tematikou v tuzemsku přibylo a patří mezi nejvyhledávanější zážitky,“ potvrdila Právu ředitelka Slevomatu Marie Havlíčková s tím, že portál každoročně prodá několik tisíc voucherů. Zájem o ně loni vzrostl meziročně o čtvrtinu.

„V minulosti šlo především o únikové hry nebo střelecké balíčky, aktuálně jsou ale trendem právě pobyty přímo ve vojenských bunkrech. Ty odkoupili armádní nadšenci a po rekonstrukci je nabízejí k přespání,“ doplnila Havlíčková.

Takto rekonstruované bunkry jsou podle ní nejčastěji vybavené skládací postelí nepravidelného tvaru v nejdelších rozměrech 190 na 130 cm, TV s možností připojení vlastního USB, meteostanicí s aktuálním počasím, LED osvětlením, UV osvětlením, měničem na 220 V s možností připojit zařízení do 150 W, plynovým vařičem, základním nádobím, dřevem pro venkovní oheň a kanystrem na 15 l užitkové vody. Pořídit noc v některém z takových bunkrů lze od šesti stovek korun pro dvě osoby.

Zájemci, pro které by spartánské podmínky byly až příliš drsné, mohou přespat i v „luxusnějším“ atomovém krytu, který je přímo v centru Brna pod hradem Špilberk. Pobyt v něm je ale o něco dražší. Nejlevnější varianta pro dvě osoby za noc přijde na 1890 Kč, je včetně prohlídky krytu a snídaně. Ubytovat se v něm lze třeba na marodce, v kanceláři SNB či ve služebně civilní obrany. Dobové jsou postele, skříně i sdílené sprchy, spí se ve spacácích.