Stát při prevenci alkoholismu selhává, tvrdí adiktologové

„Velká část české populace se nachází v rizikové kategorii pití alkoholu, mezi dospělými je to přibližně každý pátý. Nejnovější průzkumy ukazují, že nejvíce ohroženi jsou lidé ve věku 45 až 54, tedy skupina, která vyrůstala před rokem 1989,“ uvedl ve středu na tiskové konferenci Benjamin Petruželka z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN).

Jak upozornil, adiktologové zaznamenali snížení spotřeby alkoholu během covidové pandemie. Tento pokles však neměl dlouhého trvání a dnes se konzumace vyhoupla zpět na původní vysokou úroveň, a to u mužů i u žen. Každý den podle něj popíjí alkohol přes 19 procent mužů a skoro čtyři procenta žen. „Závislost na alkoholu je mezi diagnózami na adiktologických klinikách stále nejčastější u obou skupin,“ řekl.

„Relativně pozitivní zprávou je, že u dětí a mládeže sledujeme klesání konzumace, které se však v poslední době zastavilo,“ dodal Petruželka. Aby se situace zlepšila, je podle odborníků nutné zaměřit se na preventivní opatření, která mají největší smysl právě u dětí.

„Nejvyšší šanci změnit postoje a chování ve vztahu k návykovým látkám máme mezi jedenáctým a šestnáctým rokem. Proto se musíme na tuto kategorii zaměřit. Existují na to potřebné nástroje a programy, ale české školy je velmi málo používají a nejsou k tomu systémově příliš motivovány,“ popsal pro Novinky přednosta adiklotogické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN Michal Miovský.

Česku podle něj také výrazně chybí specializované ambulance, které sdružují odborné pracovníky z oblasti psychologie, psychiatrie, adiktologie i sociálních služeb. „Tento typ provozu, kde odborníci pečují o pacienta společně a který je zároveň nejvhodnější pro středně těžké případy, je nejvíce nedostatkový,“ vysvětlil. Krátkodobou a střednědobou terapii v odborných centrech by přitom podle odhadů potřeboval přibližně jeden a půl milionu lidí.

Vedoucí Expertního adiktologického centra VFN Roman Gabrhelík upozornil, že prevence je stále podceňovanou součástí systému. „Dnes už přitom víme, že prevence se desetinásobně vyplatí. Jedna koruna investovaná do prevence ušetří až deset korun na zdravotní péči, sociálních nákladech nebo související kriminalitě,“ uvedl.

I přesto odborníci zásadní posun nevidí, ani postupné zvyšování spotřební daně na většinu alkoholických nápojů s výjimkou tichého vína podle nich nemá požadovaný efekt. „V Česku zásadní změny, ve smyslu, že by se daně na alkohol chytaly alespoň inflace nebo obecného zvyšování cen, nenastávají. Z hlediska konzumenta a toho, kolik toho může utratit, se daně spíš snižují. Přáli bychom si, aby se na tom něco změnilo,“ komentoval Gabrhelík.

„Ani jednostranné zvyšování cen není řešení, protože opatření nemohou fungovat izolovaně. Na systému prevence přitom pracujeme už pětadvacet let, ale stát není schopný to vzít a implementovat do praxe v odpovídajícím rozsahu,“ zakončil Miovský.