Článek
Až tato lhůta vyprší, budou si muset najít vlastní bydlení, na které jim stát nově zvýšil příspěvek. Podle neziskových organizací nicméně například matkám s malými dětmi nemusejí peníze stačit. Navíc uprchlíci často u pronajímatelů narazí na výhradu, že cizince ubytovat nechtějí.
Osob, které bezplatné ubytování využívají, je aktuálně přes deset tisíc. „Celkový počet ubytovaných v HUMPO, tedy osob, které splňují zákonem stanovené podmínky pro bezplatné ubytování, je 12 213. Počet zranitelných osob neevidujeme, nicméně lze říci, že výrazná většina spadá do této kategorie,“ uvedl mluvčí Ministerstva vnitra Adam Rözler. HUMPO je informační systém, kam se kromě jiného vkládají informace o dostupných ubytovacích kapacitách.
Ukrajinci demonstrovali v Praze. Rodná země jim nevydává pasy a nutí je k návratu
Výjimku ze zákona vyškrtl pozměňovací návrh, který přednesl poslanec Petr Letocha (STAN) a který Sněmovna odhlasovala loni v prosinci. „Chtěli jsme narovnat podmínky. Ani Češi nemají ubytování zdarma, mohou mít určitou dávku,“ uvedl nyní Letocha s tím, že pro něj bylo důležité zachovat lhůtu 90 dnů, kdy mají příchozí nárok na bezplatné ubytování.
„Věřím, že problémy nevzniknou. Určitě budeme sledovat, jak se změny projeví v praxi, lidi na holičkách nenecháme,“ dodal a zmínil právě zvýšené příspěvky, kterými stát uprchlíkům dotuje bydlení.
„Lidé by měli být motivovaní najít si vlastní bydlení na normálním trhu, navyšují se započitatelné náklady na bydlení,“ uvedl mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. K tomu dochází už od srpna, stát bude zranitelné osobě na bydlení přispívat šest tisíc korun, k tomu se připočítává 4860 pro dospělou osobu a 3490 na dítě.
Podle Augusty trvale klesá počet příjemců humanitární dávky a roste počet zaměstnaných uprchlíků, stát už od nich více získá, než kolik do nich „investuje“. Potvrdila to statistika za první čtvrtletí, momentálně se zpracovávají data za druhý kvartál.
Ukrajinci s Romy. Plzeň nasadila společné hlídky asistentů prevence kriminality
Alena Čorna z organizace Člověk v tísni nicméně upozorňuje, že pro některé skupiny osob může být obtížné sehnat a zaplatit pronájem, zejména ve velkých městech jako Praha. „Je to například matka s dítětem mladším šesti let, která nemůže pracovat,“ popsala Čorna. „Najít bydlení je těžké i pro Čecha, u cizinců je to ještě složitější. Není úplně ochota poskytovat pronájem cizincům.“
Důvodem podle ní nemusí být jen strach z cizinců, ale třeba i obava, že se s ním jednoduše nedomluví. „Někdo chce také pronajmout byt na dva nebo tři roky. Nevíme, jak dlouho válka na Ukrajině potrvá, i dočasná ochrana pro uprchlíky se prodlužuje vždy na rok,“ zmínila další možný důvod. „Když na lince pomoci hledáme klientovi bydlení, vždy ho upozorňujeme, že to může trvat i měsíc. Není to tak, že bychom mu do týdne našli pronájem.“
Na Ukrajině zemřel bojující Slovák, jeho tělo zůstalo na okupovaném území
