Článek
Vyplývá to ze srovnání platů a mezd za loňský rok, které Právu poskytla šéfka Odborového svazu stáních orgánů a organizací Alena Vondrová. Jak uvedla, jde o reprezentativní vzorek vypracovaný ministerstvem práce a sociálních věcí. "Zatímco v podnikatelské sféře dosáhla loni průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců 42 716 korun, v nepodnikatelské sféře brali vysokoškoláci průměrný plat 27 545 korun," informovala Vondrová.
Mohlo by se zdát, že tyto výsledky ovlivňují příjmy top managementu firem, ovšem dobře placené vedení má i celá řada státních podniků.
Zmíněný trend potvrzují i platy středoškoláků. Přestože rozdíly nejsou už tak markantní, přece existují. Zatímco středoškolák bez maturity dostane v soukromém podniku měsíčně v průměru 17 193 korun, ve státní instituci už jen 14 116 Kč.
Ten, kdo má maturitu, pobírá v privátní firmě v průměru 22 816 korun, zatímco od státu jen 20 858 korun.
"Platy ve státní sféře jsou stále nižší než ve sféře privátní, a to v pořádku není. Zvýšení platů v příštím roce o pět procent, jak to v návrhu státního rozpočtu slibuje odstupující vláda, je vlastně málo. Je to nutné minimum. Za odpovědný a správný bych považovala minimálně šestiprocentní růst," prohlásila Vondrová.
Ve státní sféře pracuje více vysokoškoláků než ve firmách
Vyšší platy by si podle Vondrové státní zaměstnanci zasloužili i proto, že mají většinou vyšší kvalifikaci než lidé z privátních firem.
To potvrzují i čísla. Zatímco v podnikatelské sféře pracuje 43 procent lidí s maturitou a vyšším vzděláním, ve státních institucích jich je přes 77 procent. Vysokoškoláků je v podnikové sféře zaměstnáno necelých deset procent, ale ve státní sféře přes 26 procent.
Odbory si kladou otázku, proč by měly platy ve státním sektoru, které nejsou nijak vysoké, stagnovat, když tak výrazně roste česká ekonomika. "Pokud chceme docílit v době přechodu na euro, s nímž se počítá na rok 2010, průměrného výdělku vyššího než 1000 eur, je zapotřebí, aby platy rostly minimálně o šest až osm procent," prohlásila Vondrová.
Odbory varují, že pokud platy a důchody nebudou v době přechodu z koruny na euro na přiměřené úrovni, může dojít k poklesu životní úrovně, ke znehodnocení úspor, i ke snížení hodnoty životních pojistek.
Loni bral vysokoškolák průměrně (v Kč):
v nepodnikatelské sféře 27 545
v podnikatelské sféře 42 716
Ve veřejných službách a správě je v ČR zaměstnáno 725 tisíc lidí.