Článek
Návrh počítá i se zavedením dvou nových přestupků. Půjde o přestupek odvetného opatření vůči oznamovateli, ale na druhou stranu také o přestupek vědomě nepravdivého oznámení.
„Náš právní řád v tuto chvíli ochranu oznamovatelů neobsahuje. Nicméně efektivní ochrana oznamovatelů je důležitým prvkem v boji proti korupci a pro ochranu veřejného zájmu,“ řekl na setkání s novináři náměstek ministerstva spravedlnosti Jeroným Tejc.
Návrh vychází z evropské směrnice, na jejíž podobě se dohodli europoslanci i členské země. Ministerstva a úřady, jichž se věc týká, nyní mají 20 dní na vypracování připomínek k zákonu. „Vláda by ho měla projednat nejpozději v září,“ pokračoval Tejc.
V plnění protikorupčních opatření bylo loni Česko nejhorší
Podle něj není čas na otálení, jelikož je potřeba předložit poslancům návrh nejpozději na jaře příštího roku, aby se stihla dodržet transpoziční lhůta, která vyprší 17. prosince.
Nová agenda
Ochranu mají získat oznamovatelé protiprávního jednání ve státním i soukromém sektoru. Podle zákona mají vzniknout bezpečné kanály v organizacích, skrze které budou moci lidé hlásit protiprávní jednání a zároveň bude zachována diskrétnost jejich osobních údajů.
Vedle tohoto vnitřního systému bude fungovat i vnější systém pro oznamování. V rámci ministerstva spravedlnosti bude vyčleněna agentura, která předběžně posoudí konkrétní případ a dá oznamovateli potvrzení, že má nárok na ochranu.
Nevznikne však nový úřad, pouze se na tuto agendu vyčlení pracovníci resortu, zdůraznil Tejc. „Slibujeme si od toho i využití zkušeností zaměstnanců ministerstva,“ podotkl náměstek. Člověk s přiznanou ochranou pak bude chráněn před odvetou zaměstnavatele, jako je nedůvodné snížení platu, ukončení pracovního poměru nebo změna pracovní doby. Takové odvety může zaměstnavateli zakázat přímo soud.
Unikátní průzkum: 30 let od revoluce trápí lidi nejistota, korupce a úpadek morálky
Návrh podle Tejce ale pamatuje také na možné zneužívání zákona ze strany zaměstnanců. „Nechceme, aby se tato nová úprava stala nástrojem šikany zaměstnavatelů. Proto zavádíme přestupek vědomě nepravdivého oznámení,“ řekl Tejc.
K řešení ochrany oznamovatelů na evropské úrovni unijní instituce motivovaly skandály týkající se krácení daní (Lux Leaks a Panama Papers) nebo zneužití osobních údajů (Cambridge Analytica).
Právě v těchto případech se na nepravosti přišlo díky whistleblowerům. Evropská komise v roce 2017 nechala vypracovat studii, jež odhaduje ztráty způsobené v důsledku chybějící ochrany oznamovatelů na 5,8 až 9,6 miliardy eur ročně v celé EU, a to jen v rámci veřejných zakázek.