Nesedí 100 tisíc lidí. Stát o mnohých uprchlících nic neví

Pražský magistrát ani jednotlivé radnice nevědí přesně, kde všichni uprchlíci skončili. Podle Jakoubkové se sledují adresy ubytovaných přes krajská asistenční centra, jde asi o desetinu lidí z celkového počtu příchozích.

„Předpokládáme, že zbytek k těm registrovaným si zajistil ubytování sám,“ uvedla Jakoubková. Pokud uprchlík odmítne místo, které mu nabídli v asistenčním centru, ztrácí podle rozhodnutí vlády nárok na to, aby mu s bydlením pomáhal stát.

Uprchlíci mají povinnost registrovat se do 30 dnů, a pokud žijí na ubytovnách či v hotelech, vyřizuje to podle mluvčí cizinecké policie Renaty Grecmanové jejich ubytovatel. Nakolik je povinnost splněna a nakolik adresy sedí, se zřejmě dosud nezjišťovalo. Ani pražský magistrát, ani jednotlivé radnice nemají přesné informace, kde se u nich uprchlíci nacházejí. Magistrát statistiku nevede.

„Dostáváme informace z ministerstva vnitra – jde hlavně o počty dětí, které jsou aktualizovány denně,“ uvedl mluvčí Prahy 6 Jiří Hannich s tím, že u nich se zabydlelo asi 1500 dětí. Praha 7 se podle mluvčího Martina Vokuše pokouší vytvořit vlastní přehled kontaktů, z databáze ministerstva vnitra je nevyčte.

„Nejsou zde k dispozici takto detailní přehledy, které by například evidovaly, kde jsou konkrétní lidé ubytováni. Můžeme odtud zjistit například věkovou skladbu uprchlíků v Praze 7, kromě jiného nám slouží pro plánování potřebných kapacit ve školách a školkách,“ uvedl Vokuš.

Uprchlická krize podobně jako předchozí pandemie ukazuje podle expertky na veřejnou a sociální politiku Fakulty sociálních věd UK Marie Jelínkové slabiny našeho systému. Jelínková se obává, že na ně doplatí především uprchlíci, kteří prostředí neznají. „Je tu velká část lidí, o nichž nevíme, kde jsou. V našem i jejich zájmu ale je, aby se o nich vědělo,“ řekla Právu Jelínková.

Dozvěděla se už o případech, kdy Ukrajinky utekly kvůli sexuálním narážkám z bydlení, ke kterému se narychlo dostaly. „Nejsou to otázky, zda se to bude dít, ale v jakém rozsahu,“ poznamenala expertka.

Příliv uprchlíků Jelínková chápe jako příležitost odstranit slabiny, především v sociálním systému. „Jednou z nich je dodržování zákoníku práce na trhu práce,“ uvedla expertka. Ukrajinci by měli vědět, že minimální měsíční mzda u nás nyní činí 16 200 korun.

„Ale to je za úvazek 40 hodin týdně, ne za víc. Je podstatné, aby to věděli a aby měli reálnou šanci s tím něco udělat, obrátili se třeba na inspektorát práce nebo právní poradenství nevládních organizací,“ doplnila expertka. Namístě podle ní je, aby stát přišel s informační kampaní o pracovních právech, a to v ukrajinštině. „Ukrajinci vyhledávají informace hlavně v rodném jazyce a je otázka, nakolik se sami dostávají k relevantním zprávám,“ dodala Jelínková.