Stát neprodá zchátralý dům naproti Úřadu vlády. Bojí se odposlechů

Vláda o tom rozhodla na prvním zasedání po volbách na návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), který Právo získalo a proti kterému žádný z ministrů neměl námitky. Kulturní památka přímo proti sídlu vlády je již delší čas prázdná a chátrá.

Myšlenka prodat ji vzala zasvé dříve, než se o této možnosti začalo mluvit. Přispěla k tomu stanoviska bezpečnostního útvaru samotného Úřadu vlády i ochranné služby policie, které se postavily kategoricky proti.

„V případě, že by objekt Klárova ústavu přešel do rukou soukromého vlastníka, stává se bezpečnostně nekontrolovatelným, což zásadně zhorší bezpečnostní situaci,“ shodly se ve svých stanoviscích. „Ze strategického a bezpečnostního hlediska je nanejvýše žádoucí jeho ponechání ve vlastnictví ČR,“ zní závěr obou útvarů.

Obávají se, že by někdo mohl operativní technikou odposlouchávat sídlo vlády, kde probíhají jednání v utajovaném režimu.

„Možné zneužití prostor objektu se jeví jako vysoce rizikové vzhledem k možnému vy­užití operativní techniky nekontrolovatelně umístitelné do bezprostřední blízkosti úřadu vlády,“ varoval bezpečnostní odbor Strakovky.

Navíc by se kolem budovy vlády začalo pohybovat více cizích osob i aut. Upozorňují také, že přímo proti vchodu do Klárova ústavu je premiérský vjezd a nedaleko je hlavní vstup do Úřadu vlády.

O dům kromě Úřadu vlády mělo zájem i Policejní prezídium, Stálý výbor pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Národní muzeum skla.

Nakonec ministři dostali na stůl Schillerové návrh, aby vláda dům opravila a využila ho pro své potřeby jako administrativní a reprezentativní pracoviště, které bude provozně i technologicky propojené se Strakovou akademií tunelem pod ulicí, která obě budovy odděluje.

V případě, že by se budova prodávala, mohl by za ni stát dostat podle Milana Beleščáka ze společnosti Audit pozemky až půl miliardy korun. Samotná oprava zchátralého objektu by měla přijít na jednu miliardu.

V budoucnu se počítá s tím, že by se tam konaly porady vládních komisí a rad, konference a semináře se zahraniční účastí. V nejkrásnějším, secesním sále vznikne i reprezentativní prostor pro pracovní jednání a tiskové konference. K těmto účelům bude sloužit i bývalá tělocvična.

V současné době sídlí úředníci vlády ve třech pražských budovách, přesto prostory pro 538 zaměstnanců nestačí. Podle zdůvodnění Schillerové dojde ke „snížení nákladů na závoz zboží a inventáře do budov užívaných Úřadem vlády a ke snížení četnosti přejezdů zaměstnanců mezi jednotlivými budovami“. Odpadne tím i pronajímání sálů pro některé akce za komerční nájem. Vláda navíc uvolní jednu z budov pro Generální finanční ředitelství.

Nové prostory by mohly obsadit mj. sekce lidských práv, sekce legislativní rady vlády či odboru evropské komunikace.

Dům se secesními prvky na pražském Klárově byl postaven začátkem 20. století jako součást tehdejšího Klárova ústavu slepců pojmenovaného po jeho zakladateli. Je součástí pražské památkové rezervace, která byla v roce 1992 zařazena do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.