Stát nám vyhrožuje. Dolní Lutyně si stěžuje na tlak kvůli referendu proti gigafactory

V obci chce zatím stále neznámý zahraniční investor postavit továrnu na výrobu baterií do elektroaut za 200 miliard korun pro zhruba sedm tisíc zaměstnanců.

Stavět se má na 280 hektarech zemědělské půdy, v sousedství rodinných domů a zeleninové farmy, ale také v těsné blízkosti jedinečné ptačí oblasti Heřmanský stav a evropsky významné lokality Niva Olše - Věřňovice.

„Na besedě nám bylo až vyhrožováno, že výsledky referenda nemusí stát brát v potaz a obec nebude moci řešit žádné kompenzace. Že se to dá smést se stolu, pokud jde o strategickou stavbu ve vyšším zájmu, která by regionu pomohla s nezaměstnaností,“ popisovala své pocity z pondělní besedy Lenka Černochová, která v obci iniciovala vznik petice proti výstavbě strategického průmyslového parku. Tu již podepsalo přes tři tisíce lidí.

Moravskoslezský kraj zveřejnil minulý týden průzkum, který pro něj letos v únoru zpracoval analytický ústav STEM. Vyplývá z něj, že dvě třetiny lidí z Ostravska a Karvinska souhlasí se stavbou objektu pro velkého zaměstnavatele na zelené ploše. Podle průzkumu přibližně polovina obyvatel upřednostňuje příchod velkého zaměstnavatele, který v regionu vytvoří více než tisíc pracovních míst, druhá polovina preferuje podporu malých a středních firem.

Černochová s dalšími občany a petičním výborem založila spolek Zachovejme Poolší, aby měli právní subjektivitu. „Po besedě je jasné, že je důležité s právníky důkladně připravit návrh otázek pro referendum, které chceme v červnu. Aby to obci neuškodilo v případě, že by stát výsledky neakceptoval, na což jsme byli opakovaně upozorněni,“ zdůraznila. Podotkla, že je mrzí, že beseda byla utnuta, takže nemohli položit všechny dotazy, které měli připravené.

Navíc se do sálu nedostalo několik desítek lidí. Obyvatelé si stěžovali i na to, že do schránek nedostali pozvánku na besedu. Vše prý zjistili až na sociálních sítích.

Starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek (STAN) uvedl, že se všichni do sálu nedostali z bezpečnostních důvodů. „Má kapacitu pro dvě stě osob. To se špatně odhaduje, netušili jsme, že přijde tolik lidí. Co se týká toho, že ne všichni občané dostali do schránky písemnou pozvánku na besedu, tak na to nedokážu odpovědět. Distribuce nebyla v naší kompetenci. Jen vím o tom, že zhruba polovina obce pozvánky dostala a ta druhá ne,“ reagoval starosta.

Zkonstatoval, že i on vnímal na besedě to, že je jim vlastně až vyhrožováno, že když udělá obec referendum proti gigafactory, které nakonec výstavbě továrny stejně nemusí zabránit, přijde o veškeré kompenzace a možnost o další vyjednávání. Bude mít totiž spoutané ruce výsledky referenda.

„Bylo naznačeno, že stojí proti sobě referendum a strategické rozhodnutí státu. Nejsem z toho nadšený, vůbec netušíme, jaké další kroky budou následovat. A investor je stále paní Columbová,“ zlobil se starosta s tím, že zastupitelstvo chce vyhlásit referendum proti gigafactory v polovině dubna. „A budeme bedlivě sledovat průzkum toho území a reagovat. Stojíme za svými občany,“ zdůraznil.

Také na sociální síti Facebook ve skupině Dolnolutyňáci sobě si lidé stěžují na průběh pondělní debaty se zástupci státu a kraje. „To jsou klasické výhrůžky typu raději to nedělejte, nebo uvidíte. Referendum bych nezatracovala. Je důležité najít ty správné právníky. Ideální by byl někdo, kdo už má s podobným referendem zkušenosti,“ píše zde například Monika Vágnerová.

„Kdo a co bude vyrábět, jsme se nedozvěděli. Asi třikrát se nás snažili od referenda odradit, znělo to skoro jako vyhrožování, dokonce je na to jeden mladý pán upozornil,“ reagovala další obyvatelka Dolní Lutyně Otilie Tobola.

Obyvatelé Dolní Lutyně zde rozebírají i to, že jim stát dal na besedě za příklad referendum proti výstavbě přehrady, které schválili před lety v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Obec podle nich výstavbě nezabránila, vloni totiž bruntálský stavební úřad schválil územní rozhodnutí. „Nicméně příprava přehrady trvá přes 20 let, protože to obec a ekologické organizace blokují, což by nám mohlo pomoci. Investor prý na to spěchá,“ rozebírají zde lidé.

Zástupci státu jim totiž na pondělní besedě sdělili, že investor, kterého nemohou prozradit pod hrozbou vysoké pokuty, chce začít v Dolní Lutyni vyrábět už v roce 2028. Pokud se Česku nepodaří včas území pro něj připravit, tak hrozí, že si zvolí jinou lokalitu, například v Maďarsku či Polsku. Stát navíc nevlastní všechny pozemky, na kterých chce investor stavět. Má 60 procent, zbytek je v rukou soukromníků. Vyřešit se v území musí i problém s vodou, jde totiž o záplavovou oblast.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka uvedl, že jejich cílem je během přípravy projektu co nejvíce zohlednit zájmy místních. „A to, aby se promítly do souboru kompenzací v případě realizace projektu. Proto zástupci státu na besedě upozornili na případ referenda o stavbě přehrady v Nových Heřminovech, kdy jeho výsledky zavázaly vedení obce odmítat stavbu nádrže,“ reagoval Srnka.

Dodal, že důsledkem toho je situace, kdy obec Nové Heřminovy má minimální nástroje, jak ovlivnit samotný vznik přehrady. „Ale zároveň nemůže na základě výsledku referenda být ani součinná při jednáních o možných kompenzacích a dalších opatřeních,“ shrnul Srnka.