Stát má pro případ nouze ve skladech potraviny na jeden den

O navýšení zásob potravin ze tří na 15 dní rozhodla předchozí vláda koncem loňského roku, uvedl Švagr. „Těch 15 dnů ale není záležitost příštího roku. Vloni byla dohoda, že bychom měli jít na těch 15 dnů v příštích 15 letech,“ upozornil.

Současně ale uvedl, že to vláda může změnit. Naplnění skladů na více než dva týdny by podle Švagra vyšlo stát při současných cenách na 11 až 12 miliard korun.

Ministerstvo zemědělství již navrhlo navýšit rozpočet SSHR o 500 milionů korun. Šéf resortu Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) minulý týden před jednáním vlády uvedl, že chce nákupy státu zvýšit „železnou rezervu“ potravin. Nejde přitom podle něj jen o obilniny, o jejichž dostupnosti ve světě se spekuluje kvůli konfliktu na Ukrajině.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) diskusi o žádosti ministra zemědělství minulý týden přerušil. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po zasedání kabinetu novinářům řekl, že vláda posoudí celkový stav státních rezerv a ministři prodiskutují nároky na další položky a případné další priority pro SSHR.

Kvůli zvýšení potravinové bezpečnosti chce správa rezerv do léta navrhnout vládě novelu zákona, která by umožňovala zavést rezervační systém. Podle současného zákona musí být veškeré hmotné rezervy ve stoprocentním majetku státu. V novém systému by si SSHR u dodavatele potřebnou komoditu zamluvila a až v případě krize by ji koupila za cenu v čase a místě obvyklou.

Podle Švagra by rezervační systém byl doplňkem stávajícího způsobu opatřování rezerv. Mohl by zvýšit zájem dodavatelů o účast ve výběrových řízeních, která SSHR vypisuje. Systém rezervací by se dal uplatnit nejenom u potravin, dodal dnes Švagr.

SSHR zajišťuje pro stát zásoby pro případ krizí. Ve skladech a zásobnících má například ropu a ropné produkty, zdravotnické ochranné pomůcky nebo potraviny. Z nich jde především o mražené maso, konzervy, máslo, sušené mléko, obilí, sýr, cukr nebo sůl. Většinu potravin skladuje SSHR u externích dodavatelů.