Stát kývl na směnu lesů s církví

„Roky jsme o směnu usilovali, z politických důvodů to ale nešlo. S novou vládou vůle přišla a bylo možné, aby pražská a olomoucká diecéze podepsaly s Lesy memorandum,“ řekl Novinkám a Právu generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík.

Ve vládě Andreje Babiše, která nesouhlasila s církevními restitucemi a usilovala o jejich revizi, byl ministrem zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Ten na otázku Práva, proč se směnou nesouhlasili, neodpověděl. Od roku 2021 vládnou resortu lidovci a ti mají s církvemi dobré vztahy.

Diecéze chtějí směnit více než dvanáct set hektarů rozesetých po celých Čechách, protože se na nich špatně nich hospodaří. „Chceme lesy scelit, restituce byly občas nesmyslné. Často nám nevrátily cestu k lesu nebo pár metrů porostu zůstalo českým lesům,“ poznamenal Balík.

Směna bude podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové výhodná pro obě strany. „Vše musí být v souladu se statutem Lesů a jen za ceny akceptovatelné pro stát,“ řekla Právu Jouklová.

S pražským arcibiskupstvím už podepsaly Lesy loni v létě memorandum a chystají se uskutečnit dvě směny. „Bude to ale víceletá záležitost, neboť je třeba důkladně prověřit všechny podmínky,“ poznamenala Jouklová. V olomoucké diecézi jsou už dál, tam se domluvili na první směně 460 hektarů a čekají jen na schválení ministerstvem zemědělství.

Katolická církev dostala v rámci církevních restitucí 150 tisíc hektarů lesa, a stala se tak druhým největším lesním hospodářem. Pražská diecéze, farnosti a kapituly mají 26 tisíc hektarů lesa. Hospodaří na nich společnost AP Lesnická, kterou zřídilo arcibiskupství.

Dvanáct set hektarů patří farnostem z pražské diecéze a často na nich hospodaří sami faráři.

Pražský arcibiskup Jan Graubner proto minulý rok vyzval faráře, aby lesy převedli pod církevní nadaci Arietinum, kterou před lety založil kardinál Dominik Duka. „Pro celou diecézi z toho bude dvakrát větší výnos, hospodaření bude efektivnější a účinněji budeme bojovat s kůrovcem,“ vypočítává výhody Balík.

Ale část farností odmítla lesy vydat, protože má o převodu pochybnosti a nechce se zbavovat majetku. „Většina kněží hned souhlasila, ale někteří z nich a také někteří farníci s tím mají potíž,“ přiznává Balík. Dodal, že se snaží vysvětlit, že scelení lesů bude výhodné pro celou církev, ale nutit je nemůžou.

Podle něj se stává, že faráři na hospodaření v lesích nestačí, protože za sebou nemají zkušeného lesníka. „V jedné farnosti těžařská firma všechno vykácela a farář to odnesl, že si nechal ukrást dřevo,“ poznamenal.

Ekonomka arcibiskupství Linda Dolečková výhrady kněží i farníků chápe, ale upozorňuje na to, že diecéze musí vybudovat funkční hospodářství, protože v roce 2030 stát přestane přispívat na platy kněží a v roce 2042 doplynou finanční náhrady za nevydaný majetek.

„Potřebujeme postupně vypěstovat v diecézi solidaritu, protože jsou farnosti, které mají hodně farníků a potřebují peníze na pastoraci, ale nejsou bohaté,“ uvedla Dolečková.

Důvod převodu lesů do nadace je pragmatický. Veřejně prospěšná organizace nemusí platit daň z příjmu. „Kdybychom dělali směnu přes nějakou naši firmu nebo arcibiskupství, polovinu hodnoty bychom museli odevzdat na dani z příjmu,“ poznamenal vikář. Dolečková odhaduje, že ušetří vyšší desítky milionů korun.

Nadace Arietinum budí od svého vzniku emoce a různé spekulace. Server Kverulant přišel s tím, že kardinál Dominik Duka chce skrze nadaci vyvést církevní majetek do soukromých rukou.

Podle Balíka jde ale o nesmysl, protože církev nadace využívá dlouhodobě a jejich činnost je transparentní, protože musí zveřejňovat výroční zprávy o hospodaření. Vznik nadace prý schválil Vatikán. „Potvrdili nám, že nejde o zcizení majetku, protože nadace je neustále personálně spojená s arcibiskupstvím,“ řekl Balík. Předsedou správní rady je vždy pražský arcibiskup a další funkce v nadaci jsou napojené na církev.

„Veškerý zisk z nadace plyne do arcibiskupských fondů, z kterých se budou financovat platy kněží, opravy kostelů, charita nebo pastorační činnost,“ podotkla Dolečková.

Do nadace už církev vložila byty, které získala směnou za pozemky z restitucí v Bohnicích a Hostivaři. Celkově je v nadaci majetek v hodnotě 600 milionů.