Stát hledá řešení dlouho. Praha si vybuduje síť péče o děti s úzkostmi sama

„Duševní zdraví žáků v Praze je alarmující,“ předeslala Alexandra Udženija (ODS), náměstkyně pražského primátora pro sociální věci.

Šetření Centra primární prevence a magistrátu ve školách ukázalo, že přibližně 29 procent žáků druhého stupně základních škol a studentů středních škol má příznaky vysoké a střední míry úzkosti. Těžká nebo střední deprese se začíná projevovat u 11 procent.

„Poslední průzkum ukázal, že polovina dětí ve školách nemá dospělého, kterému by se ochotně svěřily,“ řekl Novinkám Jan Žufníček, vedoucí Centra primární prevence Centra sociálních služeb Praha. Je proto žádoucí, aby ve školách bylo takové prostředí, kdy děti beze strachu řeknou, že se necítí psychicky dobře.

Situace podle něj není horší než v jiných krajích, ale ani lepší.

„Hovořila jsem o tom přímo s panem ministrem, který zná moji prioritu. Vzhledem k tomu, že nevidím velké posuny nebo konkrétní kroky, rozhodla jsem se, že budu konat sama,“ řekla Udženija.

Že se reforma psychiatrické péče významně neposouvá, si myslí i psychiatr z Národního ústavu duševního zdraví Antonín Šebela.

Praha proto spojí do jedné organizace Metropolitní zdravotnický servis a dobře fungující organizaci Dům tří přání. Nová instituce bude zajišťovat a koordinovat odborné krizové služby pro děti a rodiny ohrožené psychosociálními problémy.

Udženija upozornila, že síť nevzniká od nuly. Dům tří přání provozuje dlouhodobě pět zařízení, v nichž rodinám poskytuje komplexní péči. Ať už jde o centra duševního zdraví, terénní pomoc dětem nebo třeba rodinné terapie. Loni pomohli téměř 850 dětem a jejich rodinám.

Má jít o preventivní krok, kterým chce Praha předcházet nárůstu sebevražd u mladistvých. Komplexní síť péče o děti s duševními problémy má fungovat do dvou let. V praxi by učitelé ve školách, kteří u dětí zpozorují problémy, kontaktovali školního psychologa, ten následně rodiče s doporučením k návštěvě konkrétního krizového centra, o němž ví, že nové pacienty přijímá a může jim rychle pomoci.

Zapojeni by do systému byli i dětští lékaři. Propojením všech aktérů by měly odpadnout dlouhé čekací lhůty, na které rodiny narážejí hlavně u klinických psychiatrů a psychologů.

Souběžně vyniknou také nová centra, například pro těhotné a ženy, které trpí poporodní depresí. Žádné takové centrum v Česku zatím není.

„Nabídne nejen specializovanou péči, ale také jedinečnou službu hlídání novorozenců a kojenců, což umožní matkám nebo oběma rodičům plně se soustředit na terapii,“ uvedl psychiatr Šebela.

Příští rok chce Praha otevřít i centrum pro děti s poruchou autistického spektra.

O reformě psychiatrické péče se mluví řadu let. Poptávka po ambulantních službách psychologů a psychiatrů stoupla po pandemii covidu. Změny ale trvají dlouho.