Článek
Zatímco příspěvek od státu těmto organizacím stoupal až do roku 2016, kdy přesáhl 10 miliard, letos má být mezi ně rozděleno prostřednictvím resortů přes 6,8 miliardy. Finance jim vedle státu poskytují i kraje a obce a státní fondy. Jde o další miliardy. Dohromady tak mohou neziskovky hospodařit až s dvojnásobnou částkou.
V ČR jich je 124 tisíc
Loni to podle premiéra bylo 12,9 miliardy korun. Dalším zdrojem jejich příjmů jsou sponzoři a výtěžek z vlastní činnosti či z veřejných sbírek.
O dotacích konkrétním organizacím pak rozhodují ministerstva i na základě výběrových řízení. Neziskový sektor je již delší dobu předmětem sporů. Podle některých politiků se z něho stal velký byznys, jiní ho hájí. Dělá podle nich mnoho prospěšné, často i dobrovolnické práce a v některých případech supluje činnost, kde stát nestíhá.
Podle předsedkyně sociálního výboru Radky Maxové (ANO) jde o citlivou otázku. „Jsou dobré i nepříliš dobré organizace. Třeba v sociálních službách stát není schopen zajistit ty služby, které ony poskytují např. pro seniory, handicapované či autisty. A tak by stát měl pomoci jejich fungování,“ řekla.
„Ale zřejmě by se měla udělat revize finančního systému, zda ty prostředky jsou vždy účelně využívány,“ dodala. Podle ní pochybnosti o využívání peněz některými organizacemi vrhají na celý neziskový sektor špatné světlo, které je třeba rozptýlit. To by měl být úkol asociací, které neziskovky sdružují, a ministerstva financí a Úřadu vlády.
| V ČR působí zhruba 124 tisíc neziskových organizací. Jde o spolky, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, ústavy či o církevní organizace. Působí např. v sociálních službách, kultuře, pracují s dětmi a mládeží, věnují se seniorům, národnostním menšinám, protidrogové politice a předcházení rizikovému chování, ochraně spotřebitele i boji proti korupci. |
Letos v létě rozvířila diskusi ministryně financí Alena Schillerová, když prohlásila, že by se jí líbilo, kdyby se na dotacích ušetřilo. To vyvolalo zděšení mezi neziskovými organizacemi a některé tvrdily, že by bez peněz od státu skončily. Babiš pak spor rovnal s tím, že si slova Schillerové špatně vysvětlily.
Po přehodnocení příspěvků volá již déle i Babiš, který v září apeloval na ministry, aby peníze pro neziskové organizace byly přidělovány efektivně. „Náklady na neziskovky se nesledovaly. Jsme tu, abychom spravovali peníze daňových poplatníků. Chceme udělat pořádek a ptát se, kdo dostává peníze a za co,“ řekl v srpnu Právu premiér.
Na sport, kulturu i sociální služby
Na adresu neziskovek se vyjádřil i prezident Miloš Zeman, podle kterého jsou výdaje na ně plýtváním.
Největším příjemcem zůstává tradičně resort školství, mládeže a tělovýchovy. Ten může v příštím roce poskytnout např. sportovním svazům a olympijskému výboru na podporu reprezentace a talentované mládeže 1,7 miliardy, přes miliardu rozdělí mezi sportovní organizace také v programu Můj klub. Handicapovaným sportovcům bude určeno 105 miliónů. Celoroční práci s dětmi a mládeží může resort podpořit 258 milióny korun.
Víc než 728 miliónů korun bude moci mezi neziskovky působící v sociálních službách rozdělit ministerstvo práce a sociálních věcí.
Třetí v pořadí resortů je ministerstvo kultury, které dostane k dispozici 540 miliónů korun. Podle tabulky, která je součástí zprávy pro vládu, má jít více než polovina na podporu živého umění, tedy divadla, tance, hudby, a také výtvarného umění. Na podporu filmových festivalů a přehlídek může resort dát 90 miliónů.
Na protidrogovou politiku půjde prostřednictvím Úřadu vlády přes 200 miliónů. Resort zdravotnictví může rozdělit mezi organizace na pomoc tělesně postiženým kolem 85 miliónů. Téměř 50 miliónů je určeno na podporu národnostních menšin a pro pomoc Romům téměř 37 miliónů.