Stát chce podpořit zelené obchody a haly

„Musíme se připravit na to, že za deset až patnáct let některé stromy ve městech vůbec neporostou, protože na ně bude strašné teplo. Tady se vytváří podmínky pro zelené střechy a fasády,“ řekl Právu ministr Richard Brabec (ANO).

Dodal, že jeho úřad jedná s odbornou obcí, s ministerstvy pro místní rozvoj i průmyslu a obchodu o tom, jak tepelné ostrovy ve městech omezit. „Rádi bychom šli cestou motivace, tedy ne regulace, kdy bychom to všem rozkázali, aby nové průmyslové haly nebo obchodní domy měly zelenou střechu nebo fasádu.

Nechceme regulaci za každou cenu. Je jasné, že je to dražší řešení, ale je to komfortní pro zaměstnance,“ vysvětlil Brabec.

„Nyní přemýšlíme nad tím, jak investory namotivovat, aby se to stalo samozřejmou součástí investic, protože je to úžasná přírodní klimatizace, zachycuje velké množství vody,“ dodal ministr.

Zatím není jasné, zda by šlo o motivaci v podobě dotací, investičních pobídek anebo například odpisů.

První „živou“ stavební halu na světě se zelenou střechou i fasádou představila před několika týdny stavební firma Liko-S ve Slavkově u Brna.

„Haly dodáváme už 30 let. Všechny byly klasické plechové, které vyzařují do krajiny obrovské množství tepla. Haly jsou největšími radiátory, na jejich střeše je teplota až 80 stupňů a každý metr čtvereční, na který dopadá sluneční svit, má výkon jeden kilowatt,“ řekl Právu předseda představenstva společnosti Liko-S Libor Musil.

Před šesti lety v jejich komplexu postavili experimentální halu a po pěti letech zkušeností se loni rozhodli postavit velkou průmyslovou halu se zelenou střechou a fasádou. „Její vliv je obrovský, v červenci byla venkovní teplota i 35 stupňů, na parkovišti 56 stupňů, ale na zelené fasádě jen 18 stupňů. Zelené technologie nejen zabraňují radiaci tepla, ale i ochlazují své okolí, taková hala působí jako les,“ dodal Musil.

Zájem o halu je podle něho obrovský a od otevření se ve firmě dveře netrhnou. „Ozelenění hal znamená investice navíc, ale palčivost vysušování je už tak velká, že o to firmy mají zájem. Už zpracováváme projekty, a pokud by stát těmto aktivitám pomohl, jsme přesvědčeni, že by se to stalo trendem. V České republice každý den začínají stavby na 15 hektarech půdy, velkou část z toho představují právě haly nebo parkoviště,“ upozornil Musil.

Podporu, o níž mluví Brabec, tudíž vítá, je to podle jeho slov cesta proti vysušování krajiny.

Význam budovy Liko-Vo vyzdvihla i výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. „Taková průmyslová budova, která má zelenou střechu i vertikální stěny, je nejen v České republice, ale i v Evropě unikát. Zadržuje dešťovou vodu, s níž se dá lépe hospodařit, ochlazuje okolí a na střechách nevznikají tepelné ostrovy tak jako na těch, které jsou bez zeleně,“ řekla Právu.

Doufá, že i další developeři přistoupí ke svým projektům podobně. Bude se to ale podle jejích slov odvíjet i od pomoci státu.