Stát by mohl ubytovny pro chudé vyvlastnit, míní Maláčová

Podle sporných paragrafů mohly radnice zřizovat zóny, kde noví žadatelé nedostali doplatek na bydlení. Přesouvali se pak jinam. Podle expertů na sociální problematiku by situaci řešilo sociální bydlení.

„Jsem přesvědčená, že rychlým, správným a také systémovým řešením toho dnešního rozhodnutí je možnost státu vyvlastnit objekt za náhradu. Objekt, v němž vícero lidí, kteří v něm pobývají, pobírá dávky na bydlení. To si myslím, že je skutečně systémové opatření," uvedla ministryně.

Podle ní v Česku existuje nyní sto bezdoplatkových zón. V nich je 81 ubytoven, z toho 34 v Moravskoslezském a 14 v Ústeckém kraji, přiblížila Maláčová. Míní, že „společným nepřítelem jsou nepoctiví majitelé ubytoven”, kteří sestěhovávají lidi v tísni na jedno místo.

„Možnost vyvlastnění se rovná vlastně ukončení obchodu s chudobou,” je přesvědčena šéfka resortu práce. Ujistila města s bezdoplatkovými zónami, že pro ně její úřad bude hledat řešení. Jmenovala Kladno, Děčín, Kadaň, Sokolov, Český Krumlov či Karvinou.

Na Ústavní soud se kvůli bezdoplatkovým zónám obrátila v roce 2017 skupina senátorů. Experti na sociální problematiku možnost zřizování oblastí bez vyplácení dávek kritizovali. Rozhodnutí soudců vítají. Za hlavní problém v Česku považují nedostupnost bydlení a neexistenci sociálního bydlení.

Zákon o sociálním bydlení slibovala Babišova vláda ve svém programu. Krátce po svém nástupu od slibu upustila. Plánovala pak místo toho 15 opatření. Podle Maláčové se jejich příprava a prosazení neposunuly. „Bohužel kolegové z ANO to nevnímali jako svou prioritu,” řekla ministryně.

Podle ní musí problém řešit premiér a vláda, přístup musí být koordinovaný. Zmínila chybějící cenové mapy či hygienické standardy bytů, regulaci pronájmu bytů, slabou vymahatelnost práva při řešení přestupků či vzdělávání.

„Ten hlavní důvod, alfa a omega, je nedostupnost bydlení. To znamená nečinnost ministerstva pro místní rozvoj,” dodala ministryně. Resort místního rozvoje řídí hnutí ANO.