Šťastný: Za rozvrat ODS může Němcová, půjdu už jenom s Klausem

Nelze říci, že by existovalo konkrétní datum. Já jsem dlouhá léta trpělivě bojoval za návrat k ideálům, na kterých ODS stavěla, a za dodržování volebního programu, které by ODS vrátilo zpět voliče.

Znovu a znovu jsem varoval před nebezpečím, které ODS hrozí. Marně. Jako poslanec jsem často hlasoval v rozporu s vlastním přesvědčením, přesto jsem byl k ODS vždy loajální a nikdy jsem nehlasoval v rozporu s většinovým rozhodnutím.

Když ale můj mandát poslance skončil, ocitl jsem se na křižovatce, zda znovu kandidovat, nebo se vydat jinou cestou. Rozhodl jsem se, že toto je správná chvíle pro druhou možnost. Co jsem si měl odpracovat, to jsem si odpracoval, teď je před námi budoucnost.

Kdo říká tohle, tak jen potvrzuje i mé argumenty v kritice vedení ODS: že už v té straně neexistuje demokracie. Pokud někdo říká něco takového pár týdnů před regionálním sněmem, tak říká, že o tom, kdo bude, nebo nebude na kandidátce, rozhodují jakési elity za zavřenými dveřmi.

Já cítil od mateřské organizace jasnou podporu, že budu opět lídrem za Prahu 10, a pak bych očekával, že se s ostatními lídry utkám v demokratickém hlasování. Že se bude posuzovat, kdo jak byl aktivní ve Sněmovně, kdo byl politicky úspěšný. Neuměl jsem si ale představit, že bych opět, jako už několikrát za posledních 15 let, stál na ulici a přesvědčoval voliče, aby nás volili, poté, co jsme téměř v ničem nedodrželi, co jsme slíbili.

Když jsem učinil to první rozhodnutí – tedy, že opustím ODS – musel jsem učinit i další rozhodnutí, tedy jestli v politice zůstat, nebo odejít.

Rád bych udělal všechno pro vznik nového politického subjektu, který by integroval pravicově smýšlející lidi, v čele s Václavem Klausem, pokud se rozhodne do jeho čela postavit. Doufám, že se tak stane, a jsem připraven tomu věnovat veškerý potenciál. Své odhodlání jsem panu prezidentovi sdělil a je na jeho rozhodnutí, jak se k němu postaví.

Nechtěl bych zveřejňovat naši soukromou komunikaci.

Ta výzva je veřejná. V posledních hodinách slyším a vidím spoustu lidí, kteří smýšlejí podobně jako já. Je na nich, aby se přidali.

Já se nechci chovat jako kabinetní politik, který rozhoduje o existenci a směřování politické vize či hnutí. Tak to nemůže být. Rád uvidím každého, kdo má stejné názory a kdo bude přesvědčený, že s Klausem má česká pravice šanci na záchranu.

Já Janu Bobošíkovou a její stranu vnímám jen jako jeden z mnoha střípků široké mozaiky, která by fungovala v zájmu myšlenek, o kterých hovořím. Explicitně říkám, že do toho půjdu, jen když do toho půjde Václav Klaus.

Kdyby paní Němcová chtěla pravici sjednocovat, pak by se neuctivě neotočila k Václavu Klausovi před několika dny zády. Tehdy byla možnost jej přivítat zpátky v ODS. Ona mu zavřela dveře. Byla to nejen její zásadní politická chyba, ale i celé ODS. Němcová nevyzvala ostatní lidi a strany, aby se integrovali a pokusili se sjednotit. Naopak, je to politička, která nese hlubokou odpovědnost za zničující stav ODS. Nemá žádnou sebereflexi. Zjevně jí jde jen o místo na kandidátce či o vrcholnou ústavní funkci. Jinak si její postoj, kdy se sama v „demokratické“ straně prohlásila za lídra, neumím vysvětlit.

Já nepřemýšlím o tom, jak to dopadne. Když jsem do něčeho šel, tak jsem především věřil, že to má smysl a že je to správné. Teď jsem přesvědčený, že to s ODS, respektive s tímto vedením a nevůlí něco změnit, dál nedám. Současně jsem přesvědčený, že jakákoliv integrace pravicově smýšlejících lidí pod vedením Václava Klause má šanci uspět a pomoci této zemi.

Pan Svoboda by se měl zamyslet nad tím, kam jeho konání v době, kdy dostal životní šanci působit v ODS, tu stranu dovedlo.