Starostům přišly vysoké dary od firem ve ztrátách

Na dary na účtu STAN, které v celkovém objemu v současnosti činí již více než tři miliony koruny, upozornila ve středu MF DNES. Peníze posílají společnosti, které podle listu ovládají stejné osoby, nebo firmy ovládané z Kypru či v minulosti založené v této středomořské zemi.

Například 6. prosince na transparentním účtu Starostů přibyl dar ve výši 100 tisíc korun od akciové společnosti Nemohold, která je z 66 procent vlastněná kyperskou společností Urbania Investments Limited. Hospodaření společnosti skončilo vloni ztrátou 1,4 milionu korun. V této společnosti v minulosti figurovali lidé, kteří nyní působí ve společnostech, jež provozují několik obchodních center po Česku a síť obchodních domů Prior.

Podobná provázanost se týká i dalších společností, které v uplynulých týdnech poslaly statisícové dary. Sami podnikatelé, kteří finance poslali, listu své pohnutky odmítli vysvětlit s tím, že jde o jejich soukromou záležitost.

„Je to rozhodnutí našich akcionářů. Se stranou nejsme nijak podnikatelsky spjati, takto se rozhodli akcionáři a takto to bylo provedeno. Je to podpora jejich programu a vizí,” sdělil MF DNES například Radovan Pilich, který podle obchodního rejstříků působí v řadě firem, jež dary zaslaly.

Hnutí STAN zřejmě dary vracet nehodlá. Všechny dary nad 100 tisíc korun podle ředitelky hlavní kanceláře Lucie Krejčové prověřuje dozorčí rada hnutí a následně je schvaluje kolektivní orgán předsednictva. „K dalšímu prověřování darů nevidíme důvod,” míní.

Šéf hnutí Vít Rakušan, který v nové vládě zastane pozici ministra vnitra, odmítl, že by sponzoři měli získat nějaké výhody. „Pokud si naši sponzoři slibují od své finanční podpory cokoliv jiného než to, že budeme díky ní naplňovat náš program, budou hluboce zklamaní,” řekl listu Rakušan.

Novinky se s žádostí o vyjádření obrátily také na nevládní neziskovou organizaci Transparency International, která se podobnými věcmi zabývá.

„Nejasná majetková struktura znamená u sponzorů politických stran vyšší riziko, protože umožňuje zakrýt původ peněz či skutečného sponzora. Právě proto se mají politické subjekty u vyšších darů ujistit, že mají k dispozici přesné a kompletní informace o původu daru, aby mohly vyhodnotit potenciální rizika s tím spojená,” míní hlavní analytik TI Milan Eibl.

Podobných „kauz”, kdy politickým stranám posílaly peníze společnosti s neprůhlednou vlastnickou strukturou, z daňových rájů, nebo v červených číslech, známe z minulosti vícero. Překvapivé, někdy i sporné dary přicházely například ODS či ČSSD, ale také hnutí ANO. Když se tak stalo, ostatní strany žádaly vysvětlení.

Například ODS před lety obdržela miliony korun od dvou brněnských firem, které už tehdy měly finanční problémy nebo se nacházely v insolvenci. Věc prověřovala policie.

Hnutí ANO zase v roce 2017 vracela dvousettisícový dar zbrojaři Stanislavu Petrovi poté, co jeho společnost získala čtvrtmiliardovou zakázku od ministerstva obrany vedeného zástupcem ANO na neprůstřelné vesty. Další dar vrátilo hnutí v roce 2018 podnikateli Tomáši Horáčkovi, který byl tehdy trestně stíhán v kauze manipulace s nemocničními zakázkami.