Starostové proti starostům: Kvůli miliardám pro obce hrozí koaliční spor

Spor mezi starosty, politiky za STAN a vládou, jíž je STAN součástí, dospěl až k pohrůžkám, že by celý zákon o dělení daní mezi stát, obce a kraje nemusel projít právě kvůli hlasům poslanců za Starosty. „Plno lidí by pro to nehlasovalo,“ uvedl pro Novinky předseda Svazu obcí a měst František Lukl, který za Starosty sedí v jihomoravském zastupitelstvu.

„Jsem připravena případně sama podat pozměňovací návrh a získat pro něj potřebnou podporu mezi kolegy napříč stranami,“ varovala již dříve poslankyně za STAN a rovněž předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková. Hlasování mimo koaliční dohodu se přitom rovná porušení koaliční smlouvy.

Vláda totiž chtěla, aby se počet obyvatel, na který peníze z vybraných daní posílá, určoval stejně u krajů i obcí. U obcí je to nyní dle dat Statistického úřadu, jenže ta nejsou aktualizovaná, a jak se ukázalo, mírně jim přidává.

Nově chce stát využít registru obyvatel, který změny zaznamenává tak, jak přicházejí. Klíčový by byl 1. leden daného roku. „Vycházet z registru obyvatel je správné,“ hájil na jednu stranu nový výpočet předseda STAN a vicepremiér Vít Rakušan. „Ty malé to skutečně zasáhne. Nikdo to s nimi nekonzultoval a jsem pro vyjednat například odklad,“ připustil pro Novinky ústupky.

Nakonec František Lukl s Eliškou Olšákovou přinesli vládním špičkám kompromis. Obce kývnou na variantu, že peníze se budou rozdělovat podle údajů z registru obyvatel, jak navrhuje vláda, ale aby malé obce o peníze úplně nepřišly, bude to platit až od ledna 2026. Dále se změní podíl, který dostává na své obyvatele Praha, a obce ve dvou krocích budou dostávat 10 procent navíc z daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, tedy daně vybrané státem od zaměstnanců.

„Bude to motivace pro obce, aby podporovaly zaměstnanost,“ uvedl Lukl s tím, že přesunout sídlo společnosti lze, ale místo, kde lidé svou práci skutečně vykonávají, významně hůře.

Pro starosty jsou peníze pro malé obce důležité téma. Zároveň ale slíbili větší spravedlnost pro kraje, kde nyní platí, že Středočech nemá před státní kasou rovné postavení například s obyvatelem Vysočiny. Středočeský kraj získá na obyvatele méně peněz než Vysočina.

Tuto změnu v rozpočtovém určení daní se nyní chystá vyřešit Sněmovna. Samy kraje hledaly dlouho shodu mezi sebou. Ty, které získávaly na obyvatele významně více než ostatní, se s jakoukoliv ztrátou peněz nechtěly dlouho smířit. Nakonec vznikl kompromis, který kromě počtu obyvatel bere v potaz i například počty kilometrů silnic 1. a 2. třídy nebo počet míst na středních školách.

Obecně proti novele pak je hnutí ANO. I tomu vadí, jak by se měly peníze přesouvat. „Podporujeme změnu krajského rozpočtového určení daní, ale ne na úkor obcí,“ uvedl poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica.