Článek
Starosta pražských Letňan Josef Dobrý (ČSSD) má za to, že by výši případné renty pro odcházející starosty měl ovlivnit jak počet volebních období ve funkci, tak další faktor. "Mělo by to být vázáno na to, jestli dotyčný podnikal nebo ne, jestli prostě s podnikatelským prostředím přerušil vztahy. A to nijak formálně, že firmu převedl na manželku. Pokud stále podnikal, je to problém, rentu by dostat neměl," řekl Právu Dobrý.
Podle něj nyní starosta obce s 15 tisíci obyvateli pobírá měsíčně okolo 40 tisíc korun hrubého. Pokud by svůj úřad opustil po jediném funkčním období, měl by dostávat asi čtyřtisícovou rentu, čili asi 10 procent ze svého předchozího příjmu.
Pokud by starosta své obci sloužil pět a více funkčních období, mohl by mít nárok i na polovinu z měsíčního platu.
| Mají mít starostové na rentu nárok? |
| Hlasujte v anketě na konci článku |
"Myslím si, že by to rozpočet obce nezatížilo," poznamenal Dobrý s tím, že jak obecní rozpočet, tak starostenský plat klesá s počtem obyvatel.
Jednoznačná shoda nepanuje mezi zákonodárci. Předseda senátorského klubu SNK Josef Zoser, který starostuje v Jiřetíně pod Jedlovou na Děčínsku, Právu sdělil, že podle jeho mínění by si většina starostů rentu, jejímž požíváním by se jen zařadili po bok hasičů, policistů či vojáků z povolání, zasloužila.
A bývalá starostka sousedního Rybniště Anna Korbelová (za ODS) souhlasí. "Pracujete od rána do večera, sobota, neděle, a když na Nový rok musíte řešit, proč traktor neodklízí sníh, vzal by vás čert," argumentovala Korbelová.
Dodala, že když potom dotyčný z funkce odejde třeba v předdůchodovém věku, těžko najde uplatnění. Ani podle ní by renta pro starosty (u nás je 6250 obcí) neznamenala zásadní překážku pro kasy místních radnic.
Nápad nemá moc nadějí
Odcházející starosta nyní může dostat odstupné ve výši tří měsíčních platů, pokud mu to ovšem nové zastupitelstvo schválí. Z politiků nikdo doživotní rentu nebere. Výjimkou je exprezident. Jako první z nich pobírá Václav Havel rentu 50 tisíc měsíčně a stejnou částku na provoz kanceláře. Sumy se mu nezdaňují.
Místopředseda ČSSD a starosta Bohumína Petr Vícha s nápadem na doživotní rentu starostů nesouhlasí. "Bylo to motivováno tím, že když je člověk ve veřejné funkci třeba osm let, ztrácí svou profesní odbornost. Na druhé straně získá spoustu nových zkušeností a znalostí. Myslím si, že ta renta je neprůchodná," poznamenal Vícha a zdůraznil, že funkce starosty je dobrovolná.
I Kalousek proti
Podobný pohled má poslanec a bývalý starosta Šumice na Uherskobrodsku Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Platy starostů jsou podle něj nyní velice slušné a mezi lidmi i v menších obcích bývá o kandidaturu zájem.
"Ten člověk musí předvídat a odložit nějaké peníze do budoucna. Přece nemohu dnes jako poslanec počítat s tím, že mám nějaký příjem a že prostě musím být napříště zvolen, protože se jinak neuživím. To nejde," reagoval pro Právo Hovorka a připustil, že ti ze starostů, kteří skončí a nenajdou zaměstnání, by měli dostat nabídku ze státní správy.
Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek Právu řekl, že doživotní renta může jako dobrý nápad připadat jen některým starostům.
"Nedomnívám se, že ČR, její veřejné rozpočty a společenská atmosféra je v takové situaci, že by si jakýkoli politik měl říkat o doživotní rentu. Z obecného hlediska to pokládám za nevhodné," uvedl Kalousek.