Starostové nechtějí u daně z nemovitostí ostrouhat

„Je to daň čistě pro příjem obcí. Ani my od státu nenárokujeme daně, které jsou čistě jeho příjmem,“ řekla Právu ředitelka svazu Radka Vladyková.

Stanjura sice v nedávném rozhovoru pro Právo argumentoval, že by se obcím nic proti stávajícímu stavu nevzalo, ale tím je nepřesvědčil.

„Obce mají politickou odpovědnost“

Obce totiž podle Vladykové nesou za zvýšení daní politickou odpovědnost před svými obyvateli. Právě proto se podle ní za nynější vysoké inflace často rozhodly daně z nemovitostí nezvyšovat. O výši placené daně rozhodují i místní koeficienty, které stanovují právě obce.

Některé z nich o zvýšení daně uvažují, aby měly víc peněz na nutné opravy, investice a služby pro lidi. I těm by změna ztížila záměry. Kombinované navýšení by mohlo být pro řadu obyvatel neúnosné.

Například druhé největší město na Vysočině, čtyřicetitisícová Třebíč vybere na dani z nemovitosti 18 milionů korun ročně. „Koeficient máme nastavený jako nejnižší, lidé platí za standardní byt či dům stokoruny,“ řekl Právu starosta města Pavel Pacal.

Proti zvýšení daně, která je podle Stanjury v Česku jednou z nejnižších v Evropě, principiálně nic nemá.

To, aby šla část těchto peněz státu, starosta kategoricky odmítá. „Platí to lidé obci, v níž bydlí, a obec to zpátky investuje do rozvoje a péče o veřejná prostranství v místě. Proto nevidím důvod k tomu, aby to byl příjem státu,“ prohlásil Pacal.

Samosprávy taky shánějí peníze

Starosta obce Ludgeřovice na Opavsku Daniel Havlík (ČSSD) se Stanjurovým návrhem až na zdvojnásobení daně zásadně nesouhlasí bez ohledu na to, zda by na zvýšení sazby vydělal stát, nebo obec.

Zatímco řada měst a obcí využívala možnosti zvýšení koeficientu k výpočtu daně, Ludgeřovice nikoliv. „Máme koeficient 1,0 a nikdy jsme ho nezvedali, vždy jsme byli s financemi schopni vyjít. Jestli vláda rozhodne, tak je nutné to akceptovat, ale považuji to za špatný krok s ohledem na to, že se zdražuje úplně všechno,“ sdělil Právu Havlík.

„Chápu, že stát se snaží získat peníze, kde se dá, ale nesouhlasím s tím, aby přenášel další zátěž na občany,“ dodal.

Zvažované navýšení daně se příliš nezamlouvá vedení Krupky na Teplicku. „Bylo by to velmi nemilé, přestože víme, že stát hledá vzhledem k deficitu státního rozpočtu nové zdroje. Samosprávy jsou na tom stejně,“ řekl Právu starosta Jan Kuzma (ANO) s tím, že radnice nehodlá snižovat místní koeficient.

„Veškeré daňové příjmy činí 85 procent příjmu města. Pokud bychom snížili koeficient, chyběly by zdroje na provoz a investice,“ vysvětlil starosta.

V koalici zatím shoda není

Ve vládním táboře nad Stanjurovým návrhem zatím nepanuje shoda, obecně ale zvyšování daní z nemovitostí zástupci pětikoalice podporují včetně Starostů a nezávislých (STAN). Konkrétní podoba se bude ještě řešit.

Například piráti avizovali, že u nemovitostí k vlastnímu bydlení by se daň zvyšovat neměla, ale výrazněji by zdanili investiční, pronajímané byty. Stanjura však takové rozdělování považuje za komplikaci. „Budeme se proti návrhu pana ministra ozývat a věřit, že ve Sněmovně sedí starostové a ti by proti svým obcím hlasovat neměli,“ dodala Vladyková.